V průmyslu pomáhají, v přírodě škodí. Látky známé pod zkratkou PFAS se Evropa snaží stále víc omezovat, podle nové zprávy ale zájem o jejich využívání roste kvůli poptávce v technologických sektorech.
Společnosti, které vyrábějí takzvané „věčné chemikálie“, začínají vytvářet obrovské množství těchto potenciálně nebezpečných látek. Příčinou je podle zprávy švédské neziskové organizace ChemSec podporované švédskou vládou masivní poptávka ze strany odvětví umělé inteligence.
ChemSec zjišťoval mezi deseti největšími výrobci PFAS, jak to vypadá s jejich produkcí těchto chemikálií. Vyplynulo z toho, že většina z nich plánuje rozšiřování výroby, a to přesto, že existuje spousta důkazů o škodlivosti a nezničitelnosti těchto látek. Hlavním důvodem je to, že PFAS hrají klíčovou roli jak ve výrobě polovodičů, tak v chladicích systémech datacenter. Oba tyto obory jsou přitom spojené právě s oborem umělých inteligencí (AI).
Výrobci uvedli jako další rostoucí oblast PFAS povlaky a pojiva pro lithium-iontové baterie, které se používají v elektromobilech, noteboocích a telefonech. Všechny tyto technologie jsou spojené s potenciálem ekonomického růstu.
Dva příklady
Generální ředitel amerického výrobce Solstice v červnu oznámil investorům, že silná poptávka po umělé inteligenci představuje „generační příležitost“ k růstu. A to znamená mnohem více PFAS. Japonská nadnárodní společnost Daikin zase plánuje v reakci na rychle rostoucí trh s polovodiči více než ztrojnásobit svou výrobní kapacitu fluoropolymerů. Staví novou továrnu, která by měla začít vyrábět více PFAS už příští rok.
„Tento globální trend směřující k rozšiřování výroby PFAS vyvolává děsivou perspektivu, že částečná omezení týkající se PFAS, která prosazují někteří politici, smete přívalová vlna nové produkce. Potvrzuje to, že jedinou účinnou metodou, jak ukončit tuto krizi toxického znečištění, je zavedení plošných zákazů s přísně časově omezenými výjimkami, které určitým odvětvím umožní přizpůsobit se,“ konstatuje ChemSec.
Jedinými jasnými výjimkami jsou podle zprávy z desítky oslovených společností 3M a BASF, které oznámily, že ukončí výrobu, protože přibývá pro ně velmi nákladných soudních sporů týkajících se znečištění PFAS.
„Expanzní plány ukazují, že pokud vlády a regulační orgány nebudou trvat na rychlém postupném vyřazování těchto látek z oběhu, čeká nás nová vlna ‚věčných chemikálií‘,“ uvedla výkonná ředitelka organizace ChemSec Anne-Sofie Bäckarová.
A švýcarská společnost Archroma je výjimkou mezi výjimkami. Zůstává totiž u stejného byznysu, ale současně přechází na prodej alternativ bez PFAS.
Problém s PFAS
PFAS se používají pro nový způsob chlazení datových center, který by měl být z hlediska spotřeby vody i energie úspornější než ty ostatní. V systémech takzvaného „dvoufázového ponorného chlazení“ jsou servery ponořené do nádrže s PFAS. Když se server zahřívá, kapalina s nižším bodem varu než voda se odpařuje a odvádí tak teplo pryč. Pára stoupá k vodou chlazené kondenzační spirále v horní části nádrže, kde se ochladí zpět do kapalného stavu a znovu vstupuje do cyklu.
Další rozsáhlejší šíření PFAS představuje hrozbu zejména proto, že uhlík-fluorové vazby v nich patří k nejpevnějším v organické chemii. Jsou tak nesmírně odolné vůči teplu, vodě a dalším faktorům. Tyto vlastnosti je sice předurčují pro využití v průmyslu, ale současně se je nedaří odstranit z přírody. Hromadí se pak v půdě, ve vodě a také v rostlinách a zvířatech. Čím vyšší koncentrace, tím více pak škodí.
Podle řady výzkumů již pronikly do organismů většiny lidí, kde se dostávají do krve. Jsou neviditelné, takže lidé je nevnímají jako takovou hrozbu. Tu ale představují, jsou totiž spojené s rakovinou, onemocněním jater, problémy s ledvinami, vysokým cholesterolem a několika druhy vrozených vad.
