Evropské úřady schválily první opravdový lék na Alzheimerovu chorobu

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

Příslušný výbor EMA přezkoumal své původní stanovisko a lék schválil, přínosy podle něj převažují nad riziky. Přípravek povolil pro skupinu pacientů, u nichž se ještě nemoc příliš nerozvinula, trpí jen lehkou demencí a mírnými poruchami paměti a myšlení. K dříve kritizovaným vedlejším účinkům podle AFP patří riziko krvácení do mozku.

Přípravek Lecanemab, který japonská společnost Eisai a americká společnost Biogen prodávají pod obchodním názvem Leqembi, je prvním lékem na trhu Evropské unie, který léčí samotné neurodegenerativní onemocnění, a ne jenom jeho příznaky, poznamenala agentura Reuters. V klinických studiích látka zpomalila pokles kognitivních funkcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou v raném stadiu o 27 procent ve srovnání s placebem.

Ve Spojených státech získal lék povolení pro pacienty v rané fázi nemoci v roce 2023, prodává se také v Japonsku a v Číně. Britský regulátor přípravek schválil letos v srpnu.

Cílem je plak

Leqembi je monoklonální protilátka, která se zaměřuje na odstranění takzvaných beta-amyloidních plaků v mozku, které jsou jedním z charakteristických znaků Alzheimerovy choroby. Lék zřejmě funguje jen u pacientů v nejranější fázi Alzheimerovy nemoci, tedy ve stadiu, kdy mozek ještě není příliš poškozený.

Při Alzheimerově chorobě se v mozku tvoří abnormální usazeniny proteinů nazývané beta-amyloidní plaky. Ty mohou narušovat komunikaci mezi mozkovými buňkami, což vede k jejich poškození a ztrátě funkcí. To se projevuje symptomy demence, jako jsou ztráta paměti a kognitivní problémy. Leqembi se váže na beta-amyloid a pomáhá ho odstranit z mozku. Tímto způsobem se snaží snížit množství těchto plaků a potenciálně zpomalit progresi onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...