Evropská komise schválila účinný lék na rakovinu prostaty. Stojí za ním česká vědkyně

Evropská komise schválila používání léku proti rakovině prostaty firmy Novartis. Na jeho vývoji se podílela česká vědkyně Martina Benešová. Firma to oznámila na svých internetových stránkách a na prohlášení upozornil Deník N.

Nové radiofarmakum umí přímo v těle pacienta s rakovinou prostaty najít nemocné buňky, navázat se na ně, ozářit je a zničit, a to bez vážnějších vedlejších účinků.

Schválení následuje po pozitivním vyjádření, které v říjnu vydal příslušný výbor Evropské lékové agentury (EMA). Vztahuje se na všech 27 členských států Evropské unie a také Island, Norsko, Severní Irsko a Lichtenštejnsko, uvedla firma. Už dříve radiofarmakum s obchodním názvem Pluvicto s účinnou molekulou PSMA-617 schválila americká léková agentura FDA.

Radiofarmakum s obchodním názvem Novartis Pluvicto s účinnou molekulou PSMA-617, kterou jaderná chemička s kolegy vyvinula v německém Heidelbergu, je bezpečné a účinné proti progresivní, metastazující a vůči jiným terapiím odolné rakovině prostaty. Cesta ke schválení léku trvala přes osm let.

Cesta k léku

Radiofarmakum PSMA-617 dosud zachránilo či výrazně prodloužilo život tisícům pacientů v klinických studiích, které se v minulých letech uskutečnily ve vybraných nemocnicích po celém světě. Licence nyní patří švýcarské mezinárodní farmaceutické společnosti Novartis v rámci odkoupení americké biofarmaceutické firmy Endocyte, která práva držela.

První pacient s pokročilou rakovinou prostaty, která byla odolná vůči veškeré předchozí léčbě a metastázovala v kostech do celého těla, dostal terapeutikum v roce 2013.

„Byl to dvaačtyřicetiletý táta dvou holčiček, měl velmi agresivní formu rakoviny, zbývalo mu pár týdnů, ale chtěl bojovat do poslední chvíle kvůli milované rodině. Když mu lékaři nabídli možnost aplikace do té chvíle na žádném jiném člověku nevyzkoušeného léku, souhlasil okamžitě,“ vzpomíná česká vědkyně Martina Benešová.

Rodačka z Ostravy a absolventka Karlovy univerzity vyvinula radioaktivní terapeutikum s několika kolegy na doktorandské stáži v Heidelbergu. Pacient popisoval pocity úlevy už po pár dnech a zanedlouho začaly metastáze ustupovat.

Po prvním úspěchu dostali radioterapeutikum další pacienti v terminálním stadiu rakoviny prostaty, a to ve speciálním experimentálním režimu, který dovoluje použít neschválené léčivo. Metastázy i ohnisko rakoviny mizely i u dalších pacientů.

Rakovina prostaty v Česku

V Česku byla látka poprvé vyzkoušena letos ve Fakultní nemocnice Olomouc. Podle zástupkyně přednosty onkologické kliniky olomoucké nemocnice Hany Študentové ani toto radiofarmakum muže v pokročilém stadiu nemoci nevyléčí úplně, ale může jim významně prodloužit a zkvalitnit život. Nemocnice takto léčila dva pacienty a jednomu z nich se po prvních terapiích výrazně zmenšily metastáze.

V Česku rakovinu prostaty lékaři každoročně odhalí u asi osmi tisíc mužů, z toho asi u pětiny je onemocnění v pokročilé fázi. Ročně na nemoc zemře kolem patnácti stovek mužů. Lékaři dlouhodobě upozorňují na to, že karcinom se zpočátku neprojevuje a v těle může růst léta bez povšimnutí.

Urologové usilují o zavedení plošného screeningu rakoviny prostaty. Na konci loňského roku spustili pilotní projekt, v němž se pokouší zjistit, jak nejlépe zachytit ty, kterých by se nádor mohl týkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 21 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...