Energetická krize proměňuje muzea. Šetří a zahazují dekády stará pravidla

Mnohá muzea a galerie rozvolňují pravidla pro udržování klimatu ve výstavních sálech. Důvodem k přehodnocení jsou rostoucí ceny energií i snahy o jejich menší spotřebu v souvislosti se změnou klimatu. Někteří odborníci navíc tvrdí, že dosud platná pravidla nebyla nastavena dobře.

Od vzniku prvních muzeí v 18. století byla jednou z jejich hlavních rolí ochrana uměleckých děl. V méně vzdálené době mnohá muzea vytvořila týmy, které mají zaručit, že se obrazy starých mistrů nezničí, že sochy ze železa nezrezaví a že dřevěné artefakty nezplesniví, píše deník The New York Times (NYT).

Spousta západních muzeí ve svých prostorách nainstalovala nákladné a složité systémy kontroly vnitřních podmínek, které mají pomoci s ochranou uměleckých děl. Mezi těmito technologiemi, které jsou energeticky náročné, jsou například kontrolní zařízení, klimatizace a odvlhčovače vzduchu. Aniž by si to návštěvníci často uvědomovali, tyto stroje běží 24 hodin denně. A spotřebovávají přitom spoustu elektřiny, jejíž cena roste.

V současné době, kdy narůstá povědomí o dopadu provozu takových zařízení na životní prostředí, se ale také zvyšuje počet institucí, které přehodnocují své zásady ohledně konzervace uměleckých děl. A protože ceny energií po ruské nové invazi na Ukrajinu vystoupily do závratných výšin, některá největší muzea v Evropě začala jednat.

Nová pravidla pro nový svět

V loňském roce některé známé instituce, jako je například Guggenheimovo muzeum v Bilbau ve Španělsku nebo nizozemské Rijksmuseum v Amsterdamu, rozmělnily standardy a přenastavily svá zařízení, aby v některých výstavních prostorách umožňovala větší výkyvy v teplotě a vlhkosti vzduchu. Tím ušetřily tisíce eur měsíčně. Muzea měla změny několik měsíců ve zkušebním provozu, aby si byla jistá, že tím neohrozí svá umělecká díla.

Stará pravidla zůstávají v platnosti v prostorách, kde jsou zapůjčená díla. Smlouvy s ostatními muzei či soukromými sběrateli obsahují ujednání, podle kterých musejí být klimatické podmínky v galeriích pod přísnou kontrolou.

Podle Caitlin Southwickové, která založila společnost Ki Culture věnující se udržitelnému muzejnictví, zápůjčky dodržují pravidla stanovená konzervativními restaurátory, kteří se obávají rizika, a pojišťovacími společnostmi. Myšlenka, že umělecká díla musejí být vystavena v prostorách s kontrolovanou teplotou, je však poměrně nová, tvrdí Southwicková, která působila jako restaurátorka artefaktů z kamene ve vatikánských muzeích. Mistrovská díla obvykle visela v nevytápěných kostelech a palácích, dodává. Mezi prvními muzei, která ve Spojených státech zavedla technologie na kontrolu vnitřního klimatu, byla umělecká galerie na Yaleově univerzitě, kde v roce 1874 spustili vytápění párou.

Pravidla, která vycházejí jen z tradic

Kontrola teploty a vlhkosti vzduchu se stala v muzeích běžnou po druhé světové válce, dodává Southwicková. Přispěli k tomu restaurátoři v londýnském Britském muzeu a v Národní galerii, kteří na toto téma vydali vlivné příručky. Některé z těchto myšlenek „byly vytrženy z kontextu a uplatněny všude“, uvádí Southwicková s tím, že se mnohdy staly standardy pro muzejní zápůjčky. V současnosti tak muzea v Austrálii či Nigérii musejí splňovat stejné podmínky jako v Londýně či Pittsburghu, pokud si chtějí zapůjčit díla, ačkoliv podnebí v těchto místech je zcela odlišné.

Bývalý ředitel Doernerova institutu v Mnichově Andreas Burmester uvádí, že vědci a restaurátoři debatují už desítky let o tom, zda je možné bezpečným způsobem rozvolnit normy pro klima v muzeích. Ještě před deseti lety vůči tomu vládl velký odpor, říká Burmester a přiznává, že patřil mezi ty, kteří nebyli změnám nakloněni.

„Tvrdil jsem, že to, co je stabilní, je také bezpečné,“ říká. V současnosti se ale „svět změnil“ a restaurátoři rovněž uznávají, že muzea musejí šetřit a snížit vysoké náklady na energie. Doernerův institut se zabývá ochranou sbírek obrazů, které vlastní Bavorsko.

Změny, které vydrží

Guggenheimovo muzeum v Bilbau by mělo ušetřit až 20 tisíc eur (zhruba půl milionu korun) měsíčně, protože se rozhodlo, že umožní větší rozptyl v hodnotách teploty a vlhkosti vzduchu, řekl Daniel Vega, jeden ze zástupců ředitele muzea. V říjnu muzeum slavilo 25. výročí svého založení výstavou děl z vlastních sbírek, díky čemuž nemělo ve svých prostorách zápůjčky. Využilo to k zavedení nových standardů ve všech expozicích.

Nová pravidla v muzeu zůstanou. Lidé, kteří chtějí muzeu zapůjčit díla, musejí tato pravidla přijmout, nebo na zápůjčku rezignovat, říká Vega. Podle něj všichni, kteří zapůjčili svá díla na chystanou výstavu o malíři Joanovi Miróvi, byli s novými pravidly spokojeni. Pouze jedna evropská muzejní instituce, která měla zaslat obraz od Oskara Kokoschky na chystanou retrospektivní výstavu, trvala na přísnějších pravidlech pro vnitřní klima. Pokud toto muzeum, jehož název nechtěl Vega zmínit, svůj postoj brzy nezmění, Guggenheimovo muzeum jeho dílo nevystaví. „Z našeho pevného postoje neslevíme,“ říká Vega.

Některé další muzejní organizace a vlády začínají rovněž jednat. V prosinci britská vláda, která je někdy i pojišťovatelem pro státem financovaná muzea, pozastavila požadavek na minimální teplotu pro díla, která kryje její pojišťovací program. To má institucím, které mají napjatý rozpočet, pomoct ušetřit peníze během chladného období. Pozastavení požadavku, které potrvá do 31. března, by podle vládního mluvčího nemělo mít „negativní dopad na sbírky ani na zapůjčené artefakty“. Asociace německých muzeí své členy vyzvala, aby při vysokých cenách energií méně používali klimatizaci.

Southwicková tvrdí, že pokud ceny elektřiny a plynu zůstanou vysoké, půjde tímto směrem více pojišťovatelů a muzeí. Před pěti lety si Southwicková přála, aby muzea změnila svá striktní pravidla pro klimatické podmínky kvůli planetě. Teď se ale podle ní muzea mění i kvůli sobě samým.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...