El Niño je tady, oznámil NOAA. Zemi asi čekají nejteplejší roky v dějinách

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

Podle vědců z Centra pro klimatické předpovědi NOAA, které je součástí Národní meteorologické služby, se objevil již delší dobu očekávaný jev El Niño. V nově zveřejněném měsíčním výhledu vydali meteorologové doporučení pro toto období; upozorňují v něm, že jev bude postupně sílit až do zimy.

El Niño je přirozený klimatický jev, který se vyznačuje nadprůměrně vysokou teplotou povrchu moře ve střední a východní části Tichého oceánu v blízkosti rovníku a který se vyskytuje v průměru jednou za 2–7 let. Jeho vliv na klima ale sahá daleko za hranice Tichého oceánu.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

„V závislosti na své síle může El Niño způsobit celou řadu dopadů, například může zvýšit riziko silných dešťů a sucha v určitých lokalitách po celém světě,“ uvedla Michelle L’Heureuxová, klimatoložka z Centra pro klimatické předpovědi. „Změna klimatu může některé dopady spojené s El Niñem zhoršit nebo zmírnit. El Niño by například mohlo vést k novým teplotním rekordům, zejména v oblastech, které již v období El Niño zažívají nadprůměrné teploty.“ 

Již v květnu Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že období od tohoto roku do roku 2027 bude téměř jistě nejteplejší, jaké kdy bylo na Zemi zaznamenáno, a to právě kvůli kombinaci jevu El Niňo a oteplování klimatu způsobenému emisemi skleníkových plynů.

Vliv na USA je v létě slabý a výraznější je až od pozdního podzimu do jara. Do zimy je 84% šance na vznik většího než středně silného El Niña a 56% šance na vznik silného El Niña. Obvykle středně silné až silné El Niño během podzimu a zimy způsobuje nadprůměrně vlhké podmínky od jižní Kalifornie až po pobřeží Mexického zálivu a nadprůměrně suché podmínky na severozápadě Pacifiku a v údolí Ohia. Zimy typu El Niňo také přinášejí větší šance na vyšší než průměrné teploty v severní části země.

Dopady budou různorodé

Experti oslovení agenturou Reuters mezi možné dopady na svět uvádějí zvýšenou pravděpodobnost tropických cyklónů, které zasáhnou už tak zranitelné tichomořské ostrovy, přívalové deště v Jižní Americe nebo sucho v Austrálii.

Vliv na Evropu je mnohem slabší, může se projevit spíš tím, že se na Starý světadíl bude dostávat počasí z jím ovlivněných regionů. 

Očekávané přetrvávání El Niña přispělo také k tomu, že NOAA minulý měsíc vydal poměrně optimistický výhled hurikánů v Atlantiku a východním Pacifiku na rok 2023. Podmínky El Niña obvykle pomáhají tlumit hurikánovou aktivitu v Atlantiku, zatímco ve střední a východní části tichomořské pánve ji podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...