Dýkozubci lovili mladé mamuty, potvrdilo zkoumání jejich zubů. Žili i na našem území

Paleontologové rekonstruovali život a lovecké schopnosti šavloubých tygrů, kteří žili i na našem území. Zjistili, že dokázali ulovit i mnohem větší kořist, než naznačuje velikost jejich těla.

Neexistoval jen jediný druh šavlozubého tygra, kočkovitých šelem s tímto výrazným znakem bylo víc. Asi nejslavnější je obří Smilodon fatalis, který se objevil třeba v oblíbeném animovaném filmu Doba ledová. Smilodoni byli nalezeni v dehtových jamách v lokalitě La Brea v jižní Kalifornii.

Mnohem rozšířenějším druhem ale byl šavlozubý tygr Homotherium, česky někdy nazývaný dýkozubec. Ten se vyskytoval na všech kontinentech s výjimkou Austrálie a Antarktidy. Jeho zuby sice nebyly tak dlouhé jako ty smilodoní, ale přesto šlo o hrozivéh predátora.

  • V České republice byly nalezeny zuby předpokládaného druhu Homotherium moravicum ve Woldřichově jeskyni na Stránské skále a špičák a část pažní kosti druhu Homotherium crenatidens v krasové kapse C 718 v systému Koněpruských jeskyní.

Američtí vědci teď popsali v odborném časopise Current Biology, čím se šavlozubí tygři Homotherium živili a jak vypadal jejich svět.

Jednou z lokalit, kde se pozůstatky dýkozubců zachovaly nejlépe, je Friesenhahnova jeskyně nedaleko San Antonia. Kroně jejich koster tam paleontologové našli i zbytky kostí mnoha jiných druhů zvířat. Vědci z toho vyvozují, že tyto kočkovité šelmy si svoji kořist po zabití vždy odtáhly do jeskyně, kde ji v klidu sežraly. 

Unikátní predátor

„V případě Homotheria to vypadá, že šlo o jedinečného predátora. Byla to opravdu kočka jako žádná jiná, i když měla podobnost s gepardy a hyenami,“ uvedla autorka výzkumu Larisa DeSantisová.

Jejich menší drápy, které se jen částečně zatahovaly, naznačují, že byli schopní velmi rychlého běhu. „Ale na rozdíl od gepardů, kteří umí vyvinou explozivně vysokou rychlost na krátkou dobu, Homotherium pravděpodobně vydrželo běžet déle, i když pravděpodobně ne tak rychle jako dnešní gepardi,“ popsali autoři studie.

Dýkozubec – rekonstrukce
Zdroj: Wikimedia Commons

Lovili především v otevřené krajině. „Jak se říká – jsi tím, co jíš. V případě vymřelých zvířat můžeme zkoumat chemické složení jejich zubů a odvodit z něj, jestli konzumovali kořist, která sídlila na pastvinách nebo v lesích,“ vysvětluje DeSantisová.

„V naší studii byly údaje o stabilních izotopech uhlíku zubní skloviny z Homotheria nerozeznatelné od údajů získaných z mláďat mamutů a zároveň byly v souladu s konzumací jiných zvířat, která žila hlavně v otevřené krajině, jako byli bizoni a koně,“ dodává.

Kromě studia chemických stop v zubech výzkumníci také zkoumali mikroskopické vzorce opotřebení vytvořené při žvýkání. Tato studie odhalila, že Homotherium se nejen vyhýbalo kostem, podobně jako to dnes dělají moderní gepardi, ale umělo také žvýkat mnohem tužší potravu než dnešní kočkovité šelmy. Právě takové maso měli podle paleontologů mladí mamuti.

„Naše studie v podstatě potvrdila, že Homotherium byl volně žijící predátor, který lovil a žral mláďata mamutů,“ řekla DeSantisová. „Je možné, že Homotherium žralo také lesní zvěř, je také jasné, že dávalo přednost kořisti z otevřeného prostředí. Tohle je první studie, která ukazuje, že Homotherium jedlo mamuty. Je to unikátní nález a představuje průlom v našich znalostech,“ uvedla Julie Meachenová, docentka anatomie na Lékařské a zdravotnické fakultě Univerzity v Des Moines, která se na této studii nepodílela.

Několik starších studií naznačuje, že občasnou kořistí těchto predátorů mohli být i lidé a jejich předchůdci. Dýkozubci v Evropě vymřeli před asi 28 tisíci lety, v Americe dokonce jen před 10 tisíci lety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...