Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.

Supernova je extrémně jasný záblesk, který je nejčastěji spojený se zhroucením masivních hvězd, které spálí veškeré své palivo. Tentokrát vědci sledovali pomocí evropského dalekohledu VLT pozůstatky supernovy SNR 0509-67.5, která ale vznikla odlišným způsobem. A také jinak explodovala.

Jednalo se totiž o bílého trpaslíka, tedy už neaktivní jádro hvězdy, které zbylo po vyčerpání paliva hvězdy menší, než je Slunce. „Exploze bílých trpaslíků hrají v astronomii zásadní roli,“ uvedl spoluautor studie Priyam Das, který vyučuje na Univerzitě Nového Jižního Walesu v Canbeře v Austrálii. Přestože se vědci pokoušejí tento typ supernov zkoumat už řadu let, stále přesně nerozumí mechanismu jejich výbuchů.

Pohled na místo, kde supernova explodovala:

Když sdílejí hvězdný systém s jinou hvězdou, mohou bílí trpaslíci vytvořit to, co astronomové nazývají supernova typu Ia. K těmto supernovám dochází pouze ve dvojhvězdných systémech, kdy bílý trpaslík jako obří Otesánek kosmických rozměrů krade materiál druhé hvězdě. Dělá to, dokud není „přejedený k prasknutí“ – tedy dokud nedosáhne kritické hmotnosti. Nadme se pak tak, že exploduje – podobně jako Otesánek v pohádce.

Už několik let mají ale vědci podezření, že to může být ještě zamotanější a složitější. Některé modely totiž naznačovaly, že tento typ supernovy může explodovat rovnou dvakrát: nejprve dojde k zážehu helia, které si „vypůjčil“ od sousední hvězdy, což pak vede k druhému výbuchu v jádru. Teprve ten pak způsobí supernovu.

Pohled na dvojitě explodující supernovu
Zdroj: ESO

Zatím se nepodařilo sledovat něco takového „naživo“, ale nedávné výzkumy zjistily, že tato dvojitá exploze se hluboce otiskne ve stopách po explozi – podobně, jako se dá třeba z kráteru vyčíst informace o tom, jaká byla bomba, která ho způsobila. A teď se jim povedlo takový otisk opravdu najít.

Supernova SNR 0509-67.5 zobrazená pomocí VLT totiž ukázala, jak jsou v ní rozložené různé chemické prvky. Zaujalo je, že jsou v tom jasně patrné dvě vrstvy vápníku připomínající dvě soustředné slupky. Každá z nich je důkazem o jednom výbuchu. Výsledky jsou „jasným důkazem, že bílí trpaslíci mohou explodovat mnohem dříve, než dosáhnou známé Chandrasekharovy meze hmotnosti, a že mechanismus ‚dvojité detonace‘ se v přírodě skutečně vyskytuje“, uvedli autoři studie v tiskové zprávě.

Snímek ukazuje stopy dvojité vrstvy vápníku
Zdroj: ESO

Supernovy typu Ia jsou klíčové pro studium rozpínání vesmíru a temné energie, protože jejich předvídatelné chování a předvídatelná jasnost mohou astronomům pomoci měřit vzdálenosti ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...