Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.

Supernova je extrémně jasný záblesk, který je nejčastěji spojený se zhroucením masivních hvězd, které spálí veškeré své palivo. Tentokrát vědci sledovali pomocí evropského dalekohledu VLT pozůstatky supernovy SNR 0509-67.5, která ale vznikla odlišným způsobem. A také jinak explodovala.

Jednalo se totiž o bílého trpaslíka, tedy už neaktivní jádro hvězdy, které zbylo po vyčerpání paliva hvězdy menší, než je Slunce. „Exploze bílých trpaslíků hrají v astronomii zásadní roli,“ uvedl spoluautor studie Priyam Das, který vyučuje na Univerzitě Nového Jižního Walesu v Canbeře v Austrálii. Přestože se vědci pokoušejí tento typ supernov zkoumat už řadu let, stále přesně nerozumí mechanismu jejich výbuchů.

Pohled na místo, kde supernova explodovala:

Když sdílejí hvězdný systém s jinou hvězdou, mohou bílí trpaslíci vytvořit to, co astronomové nazývají supernova typu Ia. K těmto supernovám dochází pouze ve dvojhvězdných systémech, kdy bílý trpaslík jako obří Otesánek kosmických rozměrů krade materiál druhé hvězdě. Dělá to, dokud není „přejedený k prasknutí“ – tedy dokud nedosáhne kritické hmotnosti. Nadme se pak tak, že exploduje – podobně jako Otesánek v pohádce.

Už několik let mají ale vědci podezření, že to může být ještě zamotanější a složitější. Některé modely totiž naznačovaly, že tento typ supernovy může explodovat rovnou dvakrát: nejprve dojde k zážehu helia, které si „vypůjčil“ od sousední hvězdy, což pak vede k druhému výbuchu v jádru. Teprve ten pak způsobí supernovu.

Pohled na dvojitě explodující supernovu
Zdroj: ESO

Zatím se nepodařilo sledovat něco takového „naživo“, ale nedávné výzkumy zjistily, že tato dvojitá exploze se hluboce otiskne ve stopách po explozi – podobně, jako se dá třeba z kráteru vyčíst informace o tom, jaká byla bomba, která ho způsobila. A teď se jim povedlo takový otisk opravdu najít.

Supernova SNR 0509-67.5 zobrazená pomocí VLT totiž ukázala, jak jsou v ní rozložené různé chemické prvky. Zaujalo je, že jsou v tom jasně patrné dvě vrstvy vápníku připomínající dvě soustředné slupky. Každá z nich je důkazem o jednom výbuchu. Výsledky jsou „jasným důkazem, že bílí trpaslíci mohou explodovat mnohem dříve, než dosáhnou známé Chandrasekharovy meze hmotnosti, a že mechanismus ‚dvojité detonace‘ se v přírodě skutečně vyskytuje“, uvedli autoři studie v tiskové zprávě.

Snímek ukazuje stopy dvojité vrstvy vápníku
Zdroj: ESO

Supernovy typu Ia jsou klíčové pro studium rozpínání vesmíru a temné energie, protože jejich předvídatelné chování a předvídatelná jasnost mohou astronomům pomoci měřit vzdálenosti ve vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 7 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.