Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.

Počet dnů s nebezpečným vlhkým horkem se celosvětově od sedmdesátých let více než zdvojnásobil, a to v průměru z deseti dnů ročně na třiadvacet dnů ročně, jak vyplývá z nové analýzy organizace Climate Central.

Loni bylo devatenáct z těch třiadvaceti dnů podle této zprávy způsobeno klimatickými změnami. Analýza uvádí, že klimatické změny způsobené člověkem přispěly od roku 1970 dohromady k téměř dvěma třetinám všech dnů s takovým nebezpečným vlhkým vedrem po celém světě a zvyšují riziko onemocnění a úmrtí souvisejících s horkem u stovek milionů lidí.

Extrémní vedro si podle této analýzy od roku 2000 vyžádalo celosvětově více než čtvrt milionu životů, což z něj činí jedno z nejsmrtelnějších nebezpečí souvisejících s počasím. Zatímco vysoké teploty představují riziko pro všechny, neúměrně většímu nebezpečí kvůli vlhkému vedru čelí starší lidé, děti, těhotné ženy, osoby s chronickými zdravotními problémy a lidé bez přístupu k ochlazení. Vlhkost totiž rizika ještě znásobuje. Vzhledem k tomu, že globální teploty v důsledku spalování fosilních paliv nadále stoupají, nebezpečné vlhké vedro se stává častějším a rozšířenějším jevem.

Proč je vlhké horko tak nebezpečné

Vlhkost hraje klíčovou roli při určování toho, jak nebezpečné je horko. Vysoká vlhkost totiž snižuje schopnost těla ochlazovat se pocením, což způsobuje hromadění tepla uvnitř těla a zvyšuje riziko dehydratace, kardiovaskulárních a respiračních problémů, tepelného vyčerpání, úpalu a dalších závažných zdravotních dopadů.

„Lidské tělo udržuje stálou teplotu prostřednictvím termoregulace, která odvádí teplo produkované tělem a přijímané z okolí. V horkém prostředí se rozšiřují periferní cévy (vasodilatace), zvyšuje se pocení a srdeční výdej, což pomáhá přenést teplo z jádra těla na povrch a odvést jej do okolí. Při vysokých teplotách vzduchu se tělo ochlazuje převážně odpařováním potu,“ vysvětluje Hana Hanzlíková z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

„Při vysoké vlhkosti vzduchu se však odpařování zpomaluje, což snižuje schopnost organismu odvádět přebytečné teplo. V důsledku zvýšené zátěže oběhového systému jsou během horkého počasí zvláště ohroženi lidé se srdečním selháním, ischemickou chorobou srdeční nebo vysokým krevním tlakem. V horku je proto vhodné přizpůsobit denní režim, omezit fyzickou zátěž v nejteplejší části dne a dbát na dostatečný příjem tekutin. Tím lze snížit riziko dehydratace, která může vést k únavě, závratím nebo poklesu krevního tlaku,“ doplňuje vědkyně.

Kaitlyn Trudeauová, která se v Climate Central na analýze podílela, uvedla: „Naše výsledky ukazují, jak zásadně klimatická změna mění náš svět. Nebezpečné vlhké vedro se v některých regionech změnilo z ojedinělého jevu na charakteristický rys každodenního života, čímž se podmínky přibližují k hranicím toho, co lidské tělo dokáže bezpečně snášet.“

Pro hodnocení takzvaného tepelného stresu se používají pojmy jako tepelná zátěž, pocitová teplota nebo UTCI (Universal Thermal Climate Index). Tento index zohledňuje vliv teploty vzduchu, vlhkosti, rychlosti větru a slunečního záření na lidský organismus, a umožňuje tak lépe odhadnout míru tepelného stresu ve venkovním prostředí. Mapy tepelné zátěže UTCI, včetně biometeorologické předpovědi, jsou denně aktualizovány i na webových stránkách ČHMÚ, se základními doporučeními ke každému stupni zátěže pro rizikové skupiny obyvatel.

A co Česko?

Zde je důležité dodat, že v podmínkách střední Evropy se zatím tato smrtící kombinace faktorů prakticky nevyskytuje. V Česku samozřejmě nepříjemné vlhké horko bývá, ale není svými parametry srovnatelné s tím, co zažívají jinde. Problémem je naopak v Asii, například v Indii nebo Číně, zásadním zdravotním rizikem je v Jižní Americe.

„Vlny veder charakterizované současně vysokou teplotou a vysokou vlhkostí vzduchu (humid heat waves) nejsou ve střední Evropě běžné. V Česku jsou vlny veder častější, delší a intenzivnější než dříve, ale jsou spojené se suchým, horkým kontinentálním vzduchem,“ potvrdila pro ČT24 Hanzlíková.

„Vlhkost vzduchu je proměnlivá v závislosti na počasí a nepředstavuje tak výrazný faktor ohrožující zdraví, na rozdíl od vysokých teplot. Evropské epidemiologické studie ukazují, že úmrtnost v horkých vlnách je nejvíce spojena s teplotou vzduchu, zatímco vlhkost často působí jako sekundární faktor a její vliv se liší v závislosti na regionu. V některých případech však může kombinace vysoké teploty a vlhkosti výrazně zvýšit tepelný stres oproti situacím s nižší vlhkostí vzduchu, například po přechodu front nebo při přílivu vlhkého subtropického vzduchu,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
před 16 hhodinami

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
před 20 hhodinami

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
před 21 hhodinami

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
před 22 hhodinami

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
před 23 hhodinami

Cvičení pomáhá ženám před operací s rakovinou i po ní, ukazuje český výzkum

Cvičení pomáhá s rychlejším návratem kondice po operaci pacientek s rakovinou vaječníků v pokročilém stadiu. Prokázali to lékaři z Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kteří zjistili, že pomáhá začít cvičit dokonce už před výkonem. Takzvaná pre-habilitace ženám zároveň umožnila začít až o týdny dříve následnou chemoterapii.
18. 8. 2026

Pesticidy umí zastavit invazní mravence z Argentiny

Jedna z největších zvířecích invazí probíhá už sto let. Argentinští mravenci během ní ovládli několik světadílů a kvůli oteplování planety pronikají i do dříve chladnějších zemí. Vědci teď popsali, jak si vedou proti moderním pesticidům.
18. 8. 2026

Česká fotografie Perseid se stala snímkem dne NASA

Tento rok byl pro meteorický roj Perseid velmi příznivý. Jedním z hlavních důvodů bylo to, že Měsíc neosvětloval noční oblohu nad Zemí, takže bylo vidět více meteorů než obvykle. Tuto krásu zachytil český fotograf Jakub Kuřák, jehož za to ocenila NASA.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.