Dron řízený umělou inteligencí porazil lidské piloty. Podle vědců je to mezník

Dron řízený umělou inteligencí (AI) bez problémů porazil stroje řízené lidmi. Stalo se to na překážkové dráze, kde se testovala přesnost a rychlost letu. Podle autorů experimentu jde o milník v mobilní robotice.

Stroje s umělou inteligencí už porazily lidské protivníky v mnoha činnostech. Bez problémů jsou lepší v šachu, go, dámě, ale také ve videohrách, jako jsou StarCraft nebo Dota 2. Soutěž dronů pořádaná výzkumníky z Curyšské univerzity je prvním případem, kdy AI zvítězila nad lidskými piloty v soutěži v reálném světě, kde rozhoduje kombinace reflexů, schopnosti orientovat se v prostoru a improvizace.

Závody dronů jsou v poslední době stále populárnější – a to jak jejich souboje „na život a na smrt“, tak i „atletické závody“, v nichž stroje a jejich lidští piloti soutěží v tom, kdo dokáže nejrychleji překonat různé typy překážek. Obliba tohoto nového sportu rychle stoupla hlavně díky tomu, jak rozšířené a levné jsou už drony i miniaturní kamery s vysokým rozlišením.

Například v říjnu se 120 pilotů ze třiceti zemí zúčastní mistrovství světa v závodech v jihokorejském sportovním komplexu Namwon. Ale podobně jako v řadě jiných oblastÍ se zdá, že člověk nemusí tento obor ovládat dlouho.

Člověk proti stroji

V článku, který vyšel v časopise Science Robotics, vědci z Curyšské univerzity uvedli, že jejich zařízení nazvané Swift se utkalo se třemi lidskými šampiony, kteří skvěle ovládají drony. Robotický pilot založený na principu umělé inteligence je dokázal přesvědčivě porazit v patnácti z pětadvaceti úkolů.

Podle Elia Kaufmanna, člena vývojového týmu Swiftu, „výsledek znamená, že robot poháněný umělou inteligencí poprvé porazil lidského mistra ve skutečném sportu v reálném světě navrženém pro lidi a lidmi“.

Systém Swift využívá umělou neuronovou síť, která optimalizuje kurz a rychlost vrtulníčku. Podrobnosti shromažďuje v reálném čase prostřednictvím palubních kamer. Lidští piloti se spoléhají na videopřenosy přenášené do souprav na hlavě, které jim tak poskytují „pohled první osoby“.

Improvizaci stále zvládá lépe člověk

Závodní trať se skládala ze sedmi čtvercových branek, kterými musely stroje proletět na poli o rozloze zhruba 27 metrů čtverečních. Cílem bylo zvládnout trasu bez nehod a v co nejkratším čase. Kromě toho, že Swift porazil lidské piloty v přesnosti, také dosáhl nejvyšší rychlosti, i když jen o půl sekundy.

Pilotování dronů je díky jejich rychlosti a nízké hmotnosti dost náročné a sebemenší chyba může znamenat konec letu. Podle článku „tento úkol vyžaduje, aby letadlo dosáhlo svých fyzikálních limitů rychlosti a zrychlení. Tolerance je nízká –⁠ malá chyba může vést ke katastrofální havárii nebo k výraznému snížení času na kolo“.

Stroj dokázal lidské protivníky přemoci zejména za okolností, které mu plně vyhovaly – jeho úspěšnost výrazně klesala, jakmile se zhoršily světelné podmínky na trati. V takovém případě, kdy měli piloti nedostatek informací, byla lidská schopnost improvizovat stále ještě lepší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...