Do konce století přijdou Alpy až o 92 procent ledovců. Tají nyní stále výš

Alpám hrozí, že do konce století ztratí až 92 procent svých ledovců. S poznatkem přichází výzkum, jehož závěry zveřejnil specializovaný časopis Climate Dynamics.

Podle vědců z Itálie a Británie bude do konce století růst nadmořská výška, nad kterou ledovce trvale neodtávají. Odtávání ledovců může mít nepříznivý dopad na životní prostředí i ekonomiku alpských oblastí.

„Všechny alpské ledovce se budou v příštích desetiletích zmenšovat a většině z nich hrozí, že do konce století zmizí,“ uvedl pro agenturu ANSA jeden z autorů studie Filippo Giorgi. Podle badatelů hrozí, že do roku 2050 začnou odtávat všechny ledovce, jež se nachází ve výšce do 3500 metrů nad mořem.

„Jeden z největších důsledků (tání ledovců) na obyvatelstvo v Alpách se týká vodních zdrojů,“ uvedl profesor Neil Glasser z univerzity v Aberystwythu, který výzkum koordinoval. V alpských oblastech v budoucnosti hrozí problémy s dostupností pitné vody a nepříznivé dopady na životní prostředí.

Vědci upozorňují, že tání hrozí takřka všem ledovcům v místech, kde se nachází populární zimní centra, jako Zermatt ve Švýcarsku, Hintertux v Rakousku nebo Grande Motte ve Francii.

„Ledovce jsou oním pověstným kanárkem v kleci – jejich odtávání je velice rychlé,“ dodal koordinátor výzkumu Glasser. Podle něj mizení ledovců patří k nejviditelnějším a nejbezprostřednějším důsledkům klimatických změn.

Hrozí nedostatek vody pro celé regiony

Vědci ve svém výzkumu analyzovali vývoj od začátku minulého století a udělali prognózu do konce tohoto století. Sledovali přitom vývoj nadmořské výšky tání ledovců (equilibrium line altitude), tedy nadmořskou výšku, při které přestává ledovec trvale odtávat. Zatímco průměrná nadmořská výška tání ledovců byla na začátku 20. století na 2980 metrech, v období 1991 až 2020 se zvýšila na 3234 metrů.

Na konci tohoto století by se nadmořská výška tání ledovců mohla zvýšit, v nepříznivém scénáři až na 3880 metrů. V závislosti na vývoji tohoto ukazatele vědci předpokládají, že riziko trvalého roztání hrozí 69 procentům alpských ledovců v příznivém scénáři a až 92 procentům alpských ledovců v nepříznivém scénáři.

Nadmořská výška tání ledovců stoupá především kvůli rostoucím teplotám v létě a nižším průměrným srážkám. Podle vědců se ukazatel nevyvíjí rovnoměrně v celé alpské oblasti – jeho růst je rychlejší v západní části tohoto pohoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 11 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 12 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 13 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
04:09Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
včera v 14:53

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
včera v 12:41

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
včera v 10:19

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.