Do Amazonie se vrátilo vážné sucho. A začíná dřív, než se čekalo

V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.

„Povodí Amazonky bude v roce 2024 čelit jednomu z největších such v posledních letech, což bude mít významný dopad na několik členských zemí,“ uvádí se v technické zprávě, kterou vydala Organizace smlouvy o spolupráci v Amazonii (ACTO). Patří do ní Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Guyana, Peru, Surinam a Venezuela.

V několika řekách v jihozápadní Amazonii je hladina vody nejnižší v historii pro toto roční období. Obvykle nejsuššími měsíci jsou srpen a září, kdy vrcholí požáry a odlesňování. Podle ACTO jsou zatím nejpostiženějšími zeměmi Bolívie, Peru a Brazílie.

Vědci krizi očekávali

Amazonie má se suchem dlouhodobější problém, který vede ke zpětnovazebním smyčkám: sucho způsobuje umírání stromů a tedy větší emise oxidu uhličitého, které zase zvyšují úroveň sucha. „V některých tropických ekosystémech, například v amazonském pralese, bylo sucho,“ popsal v letošní zprávě tento problém britský klimatolog Stephen Sitch. „Představte si, že vaše rostliny doma, pokud je nezaléváte, nejsou příliš produktivní, nerostou, nečerpají uhlík. Když to přenesete do velkého měřítka, jako je amazonský prales, máte sucho, máte požáry, které v deštném pralese obvykle nejsou běžné, takže nepřijímáte mnoho uhlíku prostřednictvím věcí, jako je fotosyntéza.“

Podle studie, která byla představena v pondělí 29. července, lesy a další suchozemské ekosystémy nedokázaly v roce 2023 omezit změnu klimatu, protože intenzivní sucho v amazonském deštném pralese a rekordní požáry v Kanadě omezily jejich přirozenou schopnost absorbovat oxid uhličitý.

To znamená, že v loňském roce se do zemské atmosféry dostalo rekordní množství oxidu uhličitého, což dále podpořilo globální oteplování, uvedli vědci. Rostliny pomáhají zpomalovat klimatické změny tím, že pohlcují obrovské množství oxidu uhličitého, který je hlavním skleníkovým plynem způsobujícím globální oteplování. Lesy a další suchozemské ekosystémy pohlcují v průměru téměř třetinu ročních emisí z fosilních paliv, průmyslu a dalších lidských zdrojů.

Boj proti odlesňování

Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva nastoupil do úřadu v roce 2023 a zavázal se, že bude bojovat proti odlesňování Amazonie a vrátí své zemi pozici klimatického lídra po letech intenzivního ničení největšího deštného pralesa na světě za vlády svého předchůdce Jaira Bolsonara.

Lulův závazek ukončit odlesňování do roku 2030 je podle agentury Reuters na dobré cestě: podle vládních údajů se díky přísnějšímu vymáhání práva podařilo snížit míru odlesňování o více než polovinu. Nová studie ale ukazuje, že samotné odlesňování představuje pouze zlomek škod na klimatu v Amazonii.

Těžba dřeva, vypalování lesů a další formy degradace způsobené člověkem spolu s přirozenými poruchami amazonského ekosystému uvolňují více oxidu uhličitého, který otepluje klima, než odlesňování, ukázala studie zveřejněná v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Studie, která využila data získaná z leteckého laserového skenování amazonské oblasti pro přesnější evidenci změn v deštném pralese, než jakou poskytují satelitní snímky, zjistila, že degradace způsobená člověkem a přirozené narušení představují 83 procent emisí uhlíku, přičemž jen 17 procent ztrát pochází z odlesňování.

Kromě obřích lesních požárů mají nečekaně velký vliv na emise uhlíku větrné bouře, které poškozují stromy, jež pak umírají a rozkládají se, přičemž uvolňují uhlík. Nezávislí experti oslovení agenturou Reuters připouštějí, že samotné zabránění odlesňování, přestože je prospěšné, nemusí problém s uvolňováním uhlíku z Amazonie vyřešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...