Letošní březen byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

Naměřená hodnota znamená teploty o 0,73 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020 a o 0,10 stupně vyšší než do této doby nejvyšší naměřená průměrná teplota vzduchu u povrchu země z března 2016. Jedná se o desátý měsíc v řadě, který je pro daný měsíc roku nejteplejší v historii.

Průměrná globální teplota za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského dubna do letošního března, je rovněž nejvyšší v historii měření. Byla o 0,70 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020.

„Březen 2024 je dalším měsícem v řadě v překonávání klimatických rekordů v oblasti teploty vzduchu i teploty povrchu oceánů, a to už rekordním desátým. Průměrná globální teplota je nejvyšší v historii, přičemž za posledních dvanáct měsíců byla o 1,58 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Zastavení dalšího oteplování podle ní vyžaduje rychlé snížení emisí skleníkových plynů.

Podle vědců z programu Copernicus průměrná teplota v Evropě byla o 2,12 stupně Celsia vyšší než průměr z let 1991 až 2020, což činilo z letošního března druhý nejteplejší třetí měsíc v roce v historii záznamů na kontinentu. V porovnání s březnem 2014 byl letošní březen o nepatrného 0,02 stupně Celsia chladnější. Teploty se pohybovaly nad průměrem převážně ve střední a východní Evropě.

Ubývá i ledu v Severním ledovém oceánu

Za hranicemi Evropy byly teploty nadprůměrné zejména na východě Severní Ameriky, v Grónsku, na východě Ruska, ve Střední Americe, v částech Jižní Ameriky, mnoha částech Afriky a na jihu Austrálie.

Přestože klimatický jev El Niňo na východě rovníkové oblasti Tichého oceánu nadále slábne, teploty mořského vzduchu obecně zůstávají na neobvykle vysoké úrovni.

Ledová pokrývka v Severním ledovém oceánu dosáhla v letošním březnu svého každoročního maxima, když byl zaznamenán největší rozsah sněhové pokrývky od roku 2013, celkově se hodnoty ale stále pohybovaly lehce pod průměrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...