Čtvrté globální blednutí korálů začalo, oznámili američtí vědci

Korálové útesy po celém světě zažívají další vlnu blednutí kvůli oteplování oceánů způsobenému klimatickými změnami, jejichž původcem je lidstvo. Informoval o tom americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Vědci oznámili, že mají potvrzené čtvrté globální blednutí korálů. Nastalo už podruhé v průběhu posledních deseti let. Blednutí korálových útesů v nejméně 53 zemích, teritoriích nebo místních ekonomikách bylo potvrzeno od začátku roku 2023 do současnosti, uvedli experti z NOAA a Mezinárodní iniciativy pro korálové útesy (ICRI).

K blednutí dochází, když koráli kvůli vysoké teplotě vypudí řasy, které jim dodávají život a barvu. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou. Korálové útesy jsou přitom důležité ekosystémy, které udržují podmořský život, chrání biologickou rozmanitost a zpomalují erozi.

Mapa ukazuje místa v oceánu, která trpěla největším tepelným stresem
Zdroj: NOAA

K jejich blednutí dochází v různých oblastech už delší dobu. V největším ekosystému korálových útesů na světě, australském Velkém bariérovém útesu, postihlo v roce 2022 blednutí 90 procent posuzovaných korálů. Floridský korálový útes, který je třetí největší na světě, zažil v loňském roce také výrazné blednutí.

Koráli se mohou z blednutí vzpamatovat, jak ukazují pozorování
Zdroj: NOAA

Aby však mohl být tento jev vyhlášen v celosvětovém měřítku, musí být významné blednutí zdokumentováno v každé z hlavních oceánských pánví, včetně Atlantické, Tichého a Indického oceánu, a to jak na severní, tak na jižní polokouli.

Zpráva vědců znamená druhé celosvětové blednutí korálů za posledních deset let; jeho předchozí globální vlna skončila v květnu 2017. Tehdy ji způsobil silný klimatický jev El Niňo, který ohřál světové oceány. Vlna blednutí trvala tři roky a podle vědců byla horší než předchozí zaznamenané případy v letech 2010 a 1998.

Letošní blednutí korálů následuje poté, co byl rok 2023 označen za nejteplejší v historii měření.

Body zlomu

Odhaduje se, že za posledních 50 až 150 let došlo ke ztrátě přibližně poloviny korálových útesů na světě, přičemž v roce 1998 byla ztráta odhadována na 16 procent a v letech 2009–2018 byla naměřena ztráta 14 procent, ale s velkými rozdíly v jednotlivých oblastech.

Ve scénářích klimatických změn patří zánik nebo nezvratné poškození korálových útesů k jednomu z „tipping points“ neboli bodům „bez návratu“. Jde o skokové změny, které znamenají v horizontu stovek a tisíců let nevratné změny planety.

Převládající prognózy hovoří o sedmdesáti- až 90procentním úbytku korálových útesů při oteplení o jeden a půl °C a o 99 procentech při oteplení o dva stupně Celsia. Globálně by takto měly být zasažené blednutím a tedy hrozbou zániku korálové útesy kolem roku 2045.

Jiné studie jsou ještě pesimističtější, protože do svých předpovědí zahrnují i další negativní vlivy, jimž korálové útesy čelí. Podle nich by mohl konec těchto ekosystémů nastat už kolem roku 2035. Existuje samozřejmě i možnost nějakých lidmi způsobených pozitivních změn, což by mohlo tuto událost oddálit – jedná se například o doplňování útesů laboratorně odchovanými koráli s vyšší odolností vůči teplé vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...