Vatikán varuje před AI a koncentrací moci

Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal „otrokem svého vlastní díla“. Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi.

„Je to dokument, který nám říká: možná je čas klást si otázky, než začneme dávat odpovědi,“ komentoval nový dokument Paolo Benanti z Gregoriánské univerzity. „Čím více si klademe otázky o stroji schopném nahradit část lidského rozhodování, tím více si nevyhnutelně klademe otázky o samotné identitě lidské bytosti,“ doplnil.

Dokument varuje nejen před samotnými stroji schopnými myslet, ale také před tím, kdo je ovládá. „Koncentrace moci nad mainstreamovými aplikacemi umělé inteligence v rukou několika mocných společností vyvolává značné etické obavy a hrozí, že by AI mohla být zneužita pro osobní nebo firemní zisk či pro zmanipulování veřejného mínění ve prospěch konkrétního odvětví,“ píše se v dokumentu nazvaném Antiqua et Nova, s odkazem na starověkou a novou moudrost.

Sociální sítě také měly potenciál, připomíná Vatikán

Vatikán v textu také vyjadřuje obavy z dezinformací a falešných zpráv. „Ti, kdož vytvářejí či sdílejí obsah generovaný umělou inteligencí, by měli vždy pečlivě ověřovat pravdivost toho, co šíří, a ve všech případech by se měli vyvarovat sdílení slov a obrázků, které ponižují lidské bytosti, podporují nenávist a nesnášenlivost či znehodnocují dobro a intimitu lidské sexuality nebo využívají slabé a zranitelné,“ uvádí se v dokumentu.

Ačkoli má podle Vatikánu AI široký potenciál pro dobro, přináší také mnoho etických problémů a rizik v různých oblastech, například ve vzdělávání, mezinárodních a mezilidských vztazích či pro životní prostředí. Co se týče mezilidských vztahů, může „přivést lidi k hluboké a melancholické nespokojenosti“ nebo „ke škodlivé izolaci“. V této souvislosti dokument zmiňuje zvláštní rizika pro děti, v jejichž myslích může AI pro mezilidské vztahy vytvořit utilitární interakčních vzorce, jaké jsou u chatbotů, domnívá se Vatikán.

O výhodách a rizicích AI hovořil papež František také loni v červnu na summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v italské Apulii, kde mimo jiné varoval, že umělá inteligence může přispět k růstu nerovností mezi zeměmi i uvnitř společností. Tehdy také vyzval k zákazu autonomních smrtících zbrojních systémů, které jsou schopny identifikovat a zasáhnout cíle bez přímého lidského přičinění.

„Řekl bych, že je v tom určitý varovný prvek. Mnozí z nás na počátku sociálních médií velmi rychle přijali jejich mimořádný potenciál. Neviděli jsme nutně vedlejší účinky, které se objevily, pokud jde o polarizaci, falešné zprávy a další problémy,“ komentoval dokument Paul Tighe, sekretář Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, které se na textu podílelo.

„Chceme přijmout něco, co má pro člověka velký potenciál. Chceme tento potenciál vidět a zároveň být pozorní k možným negativním stránkám. Myslím, že právě o to se zde snažíme. Jednoho dne si v novinách přečtete titulky, že umělá inteligence bude spásou nás všech. Druhý den čteme, že to bude zkáza a konec světa,“ doplnil s tím, že Vatikán se snaží lidem nabídnout vyváženější přístup. „Dokument se zaměřuje na řadu věcí. Jsou zde hlavní otázky, o kterých každý přemýšlel: otázky týkající se budoucnosti práce, války, deep fakes, nerovnosti. A jsou zde etické a společenské otázky, kterými se chceme zabývat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...