Člověk není definován jen vizáží. Transplantace obličeje zatím nikdo nelitoval, říká chirurg Pomahač

Nahrávám video

Desítky lékařů a zdravotníků pod vedením českého specialisty Bohdana Pomahače v létě provedli první kompletní transplantaci obličeje u afroamerického pacienta. Lékaři museli dlouho hledat vhodného dárce. „Technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, tak nemůže být Afroameričan s bílým obličejem,“ vysvětluje plastický chirurg působící v americkém Bostonu v exkluzivním Interview ČT24. Budoucnost rekonstrukční chirurgie vidí jinde než v transplantacích, které považuje za přemosťovací technologii.

Případ Afroameričana Roberta Chelsea, který se stal dosud nejstarším člověkem, jenž podobný zákrok absolvoval, nebyl náročnější, než operace jiné, líčí Pomahač. „Náročnost je v podstatě vždycky stejná. Operace jsou dlouhé a vyžadují opravdu extenzivní koncentraci. Robertova byla trochu jiná proto, že jsme museli opravdu dlouho hledat vhodného dárce,“ doplňuje.

Zatímco běžně trvá najít dárce čtyři až šest měsíců, Chelsea si na nový obličej musel počkat rok. Lékaři totiž hledali člověka, jehož pokožka by odpovídala odstínu Chelseaho kůže. „Pod kůží jsme všichni stejní a technicky se dá udělat cokoliv, ale aby člověk vypadal opravdu normálně, nemůže být černoch s bílým obličejem a naopak,“ objasňuje specialista. Dodává ale, že v minulosti některým jeho pacientům na estetickém faktoru nezáleželo.

Z lidí, kteří už transplantaci obličeje podstoupili, zatím nikdo nelitoval, tvrdí dále slavný český chirurg. „V průměru pacienti získají šedesát procent hybnosti a téměř plný cit,“ popisuje. Je podle něj fascinující, jak rychle si lidé na nový obličej zvyknou.

„Začínají v podstatě s ničím. Jen fakt, že mají nový obličej, je pro ně obrovské zadostiučinění a jen to, že ho mohou nahmatat, je zázrak,“ míní lékař působící v Bostonu. V šoku podle něj nebývají ani rodiny a známí pacientů s novou tváří, zvyknou si totiž rychle. „Člověk je definovaný víc než vizáží. Je to stále Robert. Jeho řeč těla je stále stejná,“ líčí Pomahač.

Vždy vidím drobné nedokonalosti

Pro pacienty má jeho tým připravenou podpůrnou skupinu psychologů a psychiatrů, kteří musí zajistit, aby kandidáti na novou tvář plně porozuměli celému procesu. „Čím víc operací ale děláme, tím víc jsme si vědomi toho, že dlouhodobá psychologická péče není nutná,“ konstatuje chirurg.

Zatímco pacienti s novou tváří jsou prý vždy neuvěřitelně spokojení, Pomahač sám je k vlastní práci kritičtější. „Povedená operace je sice obrovské zadostiučinění, na druhou stranu vždycky vidím drobné nedokonalosti. Myslím, že tak to bude v následujících měsících i s Robertem. Vždy je možné něco zlepšit,“ je přesvědčen.

Jeho obor nejvíce limituje možnost, že tělo příjemce tkáň ji odmítne. „To je asi největší faktor, proč se tyto věci nedělají každý týden. Pokud bychom byli schopni najít léky, které výrazně nesnižují imunitu nebo formu tolerance, tak se aplikace v našem oboru neuvěřitelně změní,“ věří a dodává, že pokud se expertům podaří vyřešit tento limit, v budoucnu může nastat opačný problém než nyní. Zájemců o transplantaci by mohlo být výrazně více než dárců.

Musíme přijít s něčím lepším

Transplantaci ale považuje za přemosťovací technologii. „Nevím, jestli se dožiju toho, že budeme schopni vyrábět komplikované tkáně jako obličej nebo ruce, ale určitě musíme v budoucnu přijít s něčím lepším,“ sděluje.

Jeho nákladné bádání i operace z drtivé většiny financuje americké ministerstvo obrany. Podle specialisty za to může vývoj bojových podmínek. V průběhu času se velice zlepšilo krytí trupu těla, ale zranění rukou a tváří jsou stále vážná. Pentagon se proto snaží zlepšit kvalitu života lidem, kteří taková poškození utrpí, uvažuje Pomahač.

Dodává ovšem, že transplantace obličeje je pouze jedním z mnoha způsobů a řadě zájemců o operaci mohou pomoci i konvenční chirurgické metody. V případě končetin potom lidem pomáhají kvalitní protetické pomůcky. „Celá řada pacientů si na svůj handicap zvykne. Mnoho náhrad končetin je kvalitních a život s nimi je jednoduchý, například nepřichází zdravotní problémy,“ vysvětluje český lékař.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 21 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...