Čínští vědci oznámili, že objevili doposud neznámý virus přenášený klíšťaty. Podle nich je schopný nakazit nejen zvířata, ale také člověka.
Doposud se podařilo odhalit jenom několik případů infekce u lidí. Přesto vědci upozorňují, že virus je schopen člověka nakazit, možná dokonce i napadat lidský mozek. Popsali to v článku, který vyšel v odborném časopise New England Journal of Medicine.
Epidemiologům se podařilo vystopovat zřejmě i „pacienta nula“, tedy prvního člověka, který se tímto virem od zvířete nakazil. Stalo se to v červnu roku 2019. Do nemocnice ve městě Ťin-čou na severovýchodě země přijali jednašedesátiletého muže ve špatném stavu. Měl horečku, trpěl silnými bolestmi hlavy a přestávalo mu fungovat rovnou několik orgánů současně. Nereagoval na léčbu antibiotiky, jeho stav se rychle zhoršoval. Dokázal ale ještě lékařům prozradit, že pět dní před přijetím do nemocnice byl pokousán klíštětem.
Virus z mokřadů
Čína po covidové pandemii zpřísnila kontrolu všech případů podezřelých chorob, takže i krev tohoto pacienta šla hned do laboratoře, kde ji mikrobiologové analyzovali. To odhalilo, že původcem je zatím neznámý virus z čeledi Nairoviridae. Jeho genetický rozbor pak ukázal, že se jedná o blízkého příbuzného dalších virů, které klíšťata běžně přenášejí. Velmi blízký byl například nechvalně známému viru krymsko-konžské hemoragické horečky.
Protože se první lidský pacient nakazil při návštěvě bažin ve Vnitřním Mongolsku, dostal virus jméno WELV, neboli Wetland virus – tedy „virus z mokřadů“.
Aby virologové vyhodnotili riziko nově objeveného viru, začali po něm pátrat i jinde. Provedli rozsáhlé pátrání právě v oblasti výše popsaných mokřin. Zjistili, že se vyskytuje u pěti druhů klíšťat. Ne příliš často, spíše výjimečně, ale pravidelně. Když pak pátrali po tom, na jaké savce se virus v přírodě přenáší, našli ho u ovcí, koní, prasat a také u drobného savce jménem zokor mandžuský.
Virus v mozkomíšním moku i protilátky
A při pátrání v archivech, kdy se vědci pokoušeli identifikovat starší případy nákazy tímto virem u lidí, jich našli celkem dvacet. Vždy se přitom nemoc projevovala silnou horečkou, časté bylo zduření lymfatických uzlin a také závratě. Jediný infikovaný měl výrazně těžší průběh nemoci, dokonce upadl do kómatu. Virus se u něj prokázal i v mozkomíšním moku, což naznačuje, že dokáže proniknout takzvanou hematoencefalickou bariérou a poškodit mozek. To později prokázaly experimenty na myších.
Všichni lidští pacienti se nakonec uzdravili, a to přesto, že samozřejmě ještě neexistuje vakcína ani lék proti této nově objevené nemoci. Pozoruhodné je, že se našly protilátky proti viru u řady strážců parku, které ale nepostihly žádné zdravotní problémy.
Autoři zdůrazňují, že virus může představovat výzvu. Zejména proto, že klíšťatům obecně prospívají změny klimatu a dokáží jich využívat tak, že se šíří i do míst, která doposud neobývala.
