Čínský ptakoještěr byl velký jako vrabec, připomínal tvora z Hvězdných válek

Vědci popsali bizarní druh ptakoještěra, který žil asi před 160 miliony lety v oblasti severní Číny. Byl velký asi jako vrabec a vizuálně připomínal nejvíc křížence žáby a netopýra – nebo tvory ze světa Hvězdných válek.

Druhohorními pralesy poletovali kromě létajícího hmyzu také ptakoještěři. Tito létající plazi byli příbuznými ještěrů a dinosaurů, šlo ale o originální evoluční cestu, která dokázala přijít s mnoha neobvyklými výsledky.

Rekonstrukce Sinomacrops bondei
Zdroj: Zhao Chuang/ PeerJ

Vědci teď rekonstruovali podobu jednoho z nejpodivnějších druhů ptakoještěrů, který dostal jména Sinomacrops bondei. Měl obrovské oči umožňující dobře vidět pod baldachýnem hustých stromů, sraženou tvář podobnou mopsovi a nepříliš robustní tělo o rozměrech většího vrabce.

Až nápadně také připomíná létající tvorečky porgy, kteří se objevili v nejnovějších dílech filmové série Hvězdné války:

Sinomacropovu kostru našel mezinárodní vědecký tým rozdrcenou mezi skalami v čínské provincii Chu-pej. Pomocí specializovaného rentgenového snímkování se týmu podařilo zjistit, jak dávno vyhynulý létající tvor vypadal, mezi jaká zvířata patřil, a dokonce i to, jakým způsobem žil. Výsledky vědci popsali v odborném časopise PeerJ.

Ptakoještěři neboli pterosauři bývají nejčastěji popisováni jako obří predátoři velikosti menšího letadla. Někteří tak opravdu vypadali, například azhdarchidi s rozpětím křídel až 12 metrů. Novější výzkumy ale ukazují, že některé druhy ptakoještěrů se vydaly jinými cestami – například takzvaní anurognathidi jako Sinomacrops byli spíše kuřaty než orly pravěku.

Pravěký unikát

Zajímavé je, že Sinomacrops byl pravděpodobně chlupatý. Tato pokrývka ale nebyla tvořená ani peřím, ani chlupy, ale originálním typem ochlupení připomínajícím štětiny – má ale vlastní původ.

U některých jiných druhů anurognathidů tyto vlasové struktury vytvořily jakési vousy kolem úst – díky nim mohla tato zvířata ještě lépe chytat létající hmyz.

Zkameněliny ptakoještěrů jsou mnohem vzácnější než fosílie dinosaurů ze stejné doby. Měli totiž tenké duté kosti, jež jim umožňovaly let, ale současně se z důvodu jejich křehkosti jen málokdy zachovaly. U drobných druhů, jako je právě Sinomacrops, je problém ještě větší, jejich maličké kůstky se dochovaly jen výjimečně a většinou ve špatném stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...