Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.

Čína dokázala během pouhých třinácti let zcela změnit kvalitu svého ovzduší. Kdo tuto asijskou velmoc navštívil před rokem 2013, tak ve velkých městech prakticky neměl šanci zahlédnout oblohu. Vrstvy znečištění z dynamicky rostoucího průmyslu a energetiky clonily slunce, ale také ničily lidské zdraví. Pak ale země spustila plán pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší a velmi rychle se začaly dít změny: uhelné elektrárny byly vybaveny účinnými filtry, těžký průmysl byl modernizován a hlavně byly zpřísněny normy pro znečištění. Výsledek?

Od té doby se množství znečišťujících částic v ovzduší snížilo asi na polovinu. Vůbec nejhorší látka, oxid siřičitý, se dokonce podařilo omezit o dvě třetiny – neblahé zkušenosti s ním mělo i komunistické Československo, kde ničil lesy i lidské plíce tolik, až to pomohlo pádu režimu.

Nebývale rychlý čínský pokrok, navíc uplatněný v zemi s více než miliardou obyvatel, ale přináší i globální komplikace klimatické povahy. Vědci je teď popsali v odborném časopise Geophysical Research Letters.

Na tenkém laně

Emise oxidu siřičitého prokazatelně klesají, méně trpí lesy, lidé i půda. Problém je, že v atmosféře oxid siřičitý tvoří aerosoly, což jsou drobné částice, které odrážejí přicházející sluneční záření zpět do vesmíru. Když paprsky vůbec nedopadnou na povrh a nemohou ho ohřát, vede to k ochlazování planety.

Vědci předpokládají, že globálně tento účinek aerosolů kompenzoval přibližně jednu třetinu globálního oteplování způsobeného emisemi skleníkových plynů. Vlastně tak na přelomu století tento efekt změny klimatu maskoval – nebyly díky němu tak výrazné. Jenže když řada zemí, včetně takového průmyslového i demografického obra, jako je Čína, začala tvořit těchto emisí méně, muselo se to projevit. Aerosoly teď odrážejí méně slunečního záření a více slunečního záření dopadá na povrch Země. A to přispívá ke globálnímu oteplování.

Model, který vědci vytvořili, ukázal, že jen zmenšení čínského znečištění prokazatelně a měřitelně přispělo k ohřívání planety – v letech 2007 až 2025 přibližně o 0,06–0,07 stupně Celsia, což představuje přibližně dvanáct procent oteplení pozorovaného během tohoto období. Může se to zdát málo, ale v kontextu globálního oteplování, kde i desetiny stupně mají význam pro extrémní počasí, vzestup hladiny moře a ekosystémy, to podle autorů studie rozhodně není zanedbatelné číslo.

V Číně kromě dopadu na klima změnila tato opatření zaměřená na zlepšení kvality ovzduší také srážky a chemické složení atmosféry. Podle autorů to ukazuje, jak složité, propojené a citlivé jsou tyto systémy. To ještě podtrhuje, že v nedaleké Indii se vydali ve stejné době opačnou cestou. Takže v době, kdy Čína odsiřovala, Indie stejně mohutně industrializovala – a koncentrace zmíněných částic se tam zvyšovaly. Místní rovnováha se tedy měnila ještě divočeji, než se předpokládalo.

Snižování emisí

„Je důležité si uvědomit, že to neznamená, že znečištění bylo prospěšné, ale že klimatický systém reaguje komplexním způsobem, když dojde ke snížení znečištění,“ varují autoři před dezinterpretací jejich výsledků. Snižování emisí oxidu siřičitého a dalších znečišťujících látek je podle nich nutné už jen proto, že jejich ochlazující účinek je jenom dočasný – po jejich rozptýlení by k oteplení stejně došlo. Emise mají ale závažné dopady na člověka a životní prostředí.

Rozhodující přitom je, že sulfátové aerosoly mají krátkou životnost a v atmosféře zůstávají pouze několik dní až týdnů, zatímco skleníkové plyny mohou přetrvávat desítky nebo stovky let. A to znamená, že dlouhodobý vývoj klimatických změn je poháněný hlavně oxidem uhličitým, metanem a dalšími skleníkovými plyny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 24 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...