Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.

Zákrok provedl 4. března přední odborník na robotickou urologii Prokar Dasgupta z nemocnice London Clinic. Robot, vybavený 3D kamerou s vysokým rozlišením a čtyřmi chirurgickými rameny, byl ovládán z konzole v Londýně se zpožděním pouhých 0,05 sekundy. Konzole byla připojena k robotovi na Gibraltaru přes optické kabely se záložním 5G spojením. Na tamní klinice byl tým lékařů připravený zasáhnout v případě výpadku spojení, což se však nestalo.

„Tato technologie nám umožňuje léčit pacienty v odlehlých oblastech a menších komunitách, aniž by museli cestovat za specialisty,“ okomentoval zákrok Dasgupta.

Záběr z operace
Zdroj: The London Clinic

Pacient Paul Buxton, kterému byla diagnostikována rakovina prostaty, žije v Gibraltaru již několik desetiletí. Toto britské zámořské území disponuje jedinou nemocnicí, takže obyvatelé s komplikovanějšími zdravotními problémy často musí cestovat do zahraničí. Obvykle do Británie, kde je převezme Národní zdravotní služba (NHS).

Místo cestování a čekání na standardní zákrok se Buxton rozhodl podstoupit operaci na dálku. „Bylo to pro mě jasné rozhodnutí, stát se součástí medicínské historie,“ řekl Buxton BBC. Časovou zátěž by pro něj nepředstavovala pouze cesta do Londýna, ale i několik týdnů pobytu mimo domov.

Se samotným zákrokem byl Buxton spokojen. Uvedl, že se o něj „opravdu dobře starali“ a že se cítí „fantasticky“.

Tato operace neproběhla na rekordní vzdálenost, šlo jen o britský rekord. Na konci loňského roku už totiž lékař operoval dálkově dokonce přes oceán, kdy floridský chirurg operoval pacienta v britském Dundee.

První robotická operace přes oceán
Zdroj: University of Dundee

Další dálkovou operaci lékařský tým plánuje na 14. března a bude ji živě přenášet na kongresu Evropské urologické asociace, kde se očekává účast dvaceti tisíc urologů.

Britská NHS se podle BBC zaměřuje na rozvoj roboticky asistovaných zákroků a plánuje do roku 2035 provádět půl milionu robotických operací ročně. Podle odborníků může dálková robotická chirurgie významně snížit náklady a zlepšit dostupnost péče hlavně pro pacienty v odlehlých oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...