Čeští vědci vyvinuli látku na zvýšení imunity. Tablety užívalo 40 tisíc lidí, nemocnost se snížila

Dva ústavy Akademie věd, dvě fakulty Univerzity Karlovy a komerční sféra se spojily ve výzkumu a vývoji nového imunomodulátoru neboli látky na posílení imunitního systému. Nové preparáty užívalo v rámci preventivního programu dva roky téměř 40 tisíc zaměstnanců Škody Auto. Výskyt respiračních onemocnění se za tu dobu reálně snížil.

Do praxe se podařilo zavést dva nové přípravky: doplněk stravy, který působí v době akutní fáze infekce přímo v nosohltanu, a preparát na dlouhodobé posilování imunity. Oba přípravky obsahují unikátní, za speciálních podmínek kultivovaný, mezinárodně patentovaný biotechnologický kmen Monascus purpureus NEXARS a také bakterie, které by v živém stavu vyvolávaly nemoc.

„V tomto případě jsou však šetrně zahubené a stimulují sliznice a imunitní systém v místě vstupu infekce,“ říká ředitel výzkumného centra BIOCEV ve Vestci Pavel Martásek.

Nový přípravek byl testován na buňkách imunitního systému z lidské krve. „Zjišťovali jsme, zda a jak rychle dojde k aktivaci obranyschopnosti. Již během 24 hodin došlo k výrazné aktivaci buněk imunitního systému, což je předpokladem pro rychlou reakci nutnou pro akutní podání,“ doplňuje ředitel výzkumného a vývojového centra české biotechnologické společnosti Nexars Róbert Hromádka.

Praxe potvrdila účinnost

Preparát pro akutní i dlouhodobé podávání se užívá ve formě tablet, které se volně rozpustí v ústech.

Výsledkem preventivního programu je nejenom úspora vyčíslená na 50 milionů korun, které se ušetřily na dávkách v nemoci, ale i zlepšení zdraví pracovníků a kvality jejich života. „Tento program jsme vyhodnotili jako efektivní, a proto v něm pokračujeme,“ dodává Jiří Prokop ze Škody.

Z výzkumného centra BIOCEV se na vývoji nového přípravku podílela 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Mikrobiologický ústav AV ČR a Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Projekt podpořený ministerstvem průmyslu a obchodu byl oceněn čestným uznáním soutěže Cena inovace roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...