Čeští vědci umí převádět pohyby lidí na návod pro roboty

Nahrávám video

Převést lidský pohyb do přesného návodu pro robota a vyhnout se tak náročnému a drahému programování je cílem českých inženýrů, kteří tímto způsobem učí roboty v průmyslovém prostředí.

Lakování, broušení či řezání je práce, která pro člověka může být nebezpečná – ne ale pro roboty. Právě v tomto prašném a často i toxickém prostředí mají budoucnost. Jenže jejich programování klasickým způsobem trvá dlouho, je drahé, a navíc se musí kvůli každé sebemenší změně přepracovávat.

„V průmyslu je hrozně těžké sehnat programátora, který umí brousit nebo lakovat. My naopak říkáme, pojďme vzít toho lakýrníka, ať nám ukáže, jak produkt má nalakovat, a my z toho jsme schopní vytvořit robotický program,“ vysvětluje David Polák z projektu Robotwin.

Roboti, kteří kopírují lidi

Jak to funguje? Například při nástřiku vany skelným vláknem se její povrch nejprve popíše body. Ty jsou rozmístěné po deseti centimetrech, aby měl technik jistotu, že bude povrch pečlivě pokrytý. Potom pohyb předvede se speciálně upravenou maketou stříkací pistole. Toto zařízení má v sobě kameru se dvěma čočkami, gyroskop a akcelerometr – právě tyto senzory převádí lidský pohyb do robotického programu. „Díky tomu jsme schopní vytvořit program na všechny typy van – ať už je kulatá, hranatá, na všechny,“ komentuje proces Lukáš Hamon ze společnosti Polysan, která už tuto technologii využívá.

Pak se ještě na simulaci ověří, jestli všechno dobře funguje a jestli je vana přesně zmapovaná. Pokud ne, instrukce se ještě upraví, nakonec je programátor nahraje do robota. „Každý ve výrobě se může stát učitelem toho robota. Nepotřebuje programátora, nepotřebuje speciální vzdělání a zároveň svoje know-how a moje letité zkušenosti můžu přímo předat do toho programu,“ dodává Megi Mejdrechová z Robotwinu.

Programování, které v této továrně na vany dříve trvalo tři až čtyři týdny, se díky nové české technologii zkrátilo na pár dní. Je proto pro ně jednodušší vyrobit rychleji i vany různých tvarů a rozměrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...