Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.

Roztroušená skleróza je neurodegenerativní a autoimunitní onemocnění, které poškozuje nervy v mozku a míše. Přesné příčiny vzniku lékaři neznají, ale předpokládají, že vliv mají genetické vlivy a také souhra dalších rizikových faktorů.

Toto onemocnění se nedá vyléčit, častěji se vyskytuje u žen a obvykle se poprvé objeví ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety. „U progresivních neurodegenerativních onemocnění studie naznačují, že až u osmdesáti procent pacientů se vyskytují příznaky úzkostí nebo deprese,“ vysvětlil vedoucí Centra výzkumu psychedelik NUDZ Tomáš Páleníček.

Podle Páleníčka už psychedelika zafungovala například ve zmírnění úzkostí a stresu u onkologických pacientů s nevyléčitelnou diagnózou a nadějné jsou jejich účinky i u jiných diagnóz, zejména v případě depresivní poruchy či závislostí.

„V NUDZ se naše týmy věnují výzkumu psychedelik již zhruba dvacet let včetně studií u pacientů, a to jak v indikaci deprese, tak i v rámci paliativní péče. V rámci mezinárodní studie PsyPal chceme zjistit, zda léčba psilocybinem může pomoci snížit příznaky deprese a existenciální tísně právě u onemocnění roztroušenou sklerózou,“ doplnil Páleníček.

Průběh terapie

„Psilocybinová terapie uvádí lidi do změněného stavu vědomí, probíhá pod dohledem vyškolených terapeutů a skládá se ze tří fází. V první, přípravné, zájemci absolvují rozhovory se dvěma terapeuty, kteří je se vším seznámí. Následují dvě sezení, během kterých je podána buď nízká, nebo vysoká dávka psilocybinu,“ popsal průběh zkoumání Páleníček. Zkušenosti z podání psilocybinu pacienti diskutují s terapeuty.

Do studie se mohou přihlásit dospělí pacienti s roztroušenou sklerózou, s příznaky deprese, s pocity smutku, beznaděje nebo úzkosti, a kteří v posledních šesti měsících neužívali žádná jiná psychedelika. Hlásit se mohou prostřednictvím e-mailu infopsypal@nudz.cz, více informací naleznou na webu NUDZ.

NUDZ patří ve výzkumu léčebných účinků psychedelik mezi přední světová pracoviště. Kromě studie PsyPal zde vědci zkoumají například využití psilocybinu nebo ketaminu při léčbě deprese, která nereaguje na běžně využívanou léčbu. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem NUDZ zpracovává studii PSIKET2, v níž hodnotí efekt psychedelik na zmírnění deprese doprovázející onkologické onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...