Čeští vědci prozkoumali zaniklá svahilská města, teď vytváří jejich 3D modely

Vědci z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumali v Africe zaniklá svahilská města. Teď pracují na vytvoření jejich unikátních počítačových 3D modelů. Mezinárodní tým odborníků získal data při nedávném terénním výzkumu v Keni.

Modely poslouží nejenom výzkumným účelům, ale umožní také veřejnosti po celém světě „navštívit“ pomocí virtuální reality tato dávno zaniklá města východní Afriky. Jedná se o první projekt z oboru historické archeologie zabývající se subsaharskou Afrikou, který dělá česká univerzita.

„Díky výzkumu a dokumentaci těchto lokalit se nám například podařilo prokázat, že při budování předkoloniálních svahilských měst byla značná pozornost věnována plánování a budování uliční sítě a že i kamenné budovy procházely relativně častými přestavbami,“ nastínila Monika Baumanová z katedry blízkovýchodních studií fakulty. Baumanová stála v čele prestižního výzkumného projektu, na němž se podílí Centrum afrických studií ZČU.

Projekt Srovnání transformace městské morfologie z předkoloniálních do koloniálních urbánních tradic financuje Grantová agentura ČR. Studuje vliv kolonialismu na prostorovou strukturu měst. Je do něj zapojen i tým z katedry geomatiky univerzity v Kapském Městě v JAR.

Vědci z plzeňské Fakulty filozofické ZČU zkoumali v Africe zaniklá svahilská města
Zdroj: ZČU

„Významně přispěje do mezinárodní debaty o globálním vývoji měst a urbanismu,“ míní Baumanová. Podle ní je projekt zaměřený hlavně na východní a severní Afriku a oblasti Pyrenejského poloostrova. Zkoumané regiony Afriky zasáhl evropský a arabský kolonialismus, zatímco dnešní Španělsko bylo naopak ve středověku kolonizováno muslimy z Afriky.

Vědci oblasti porovnávají a zjišťují, jak se koloniální historie vepsala do podoby měst – do uliční sítě, rozmístění staveb a prostorového kontextu. Hlavní důraz je kladen na veřejné budovy a prostranství, tedy například mešity nebo náměstí, kde se shromažďovali lidé za účelem náboženským, obchodním nebo politickým.

Neznámý středověk Afriky

Plzeňští vědci teď dokončili 3D skenování a mapování dvou zaniklých předkoloniálních měst Jumba la Mtwana a Mnarani v Keni, která pocházejí ze čtrnáctého až patnáctého století.

„Svahilská přímořská města byla klíčová pro rozvoj dálkového obchodu mezi vnitrozemskou Afrikou a oblastí Středního východu, Indie a Číny,“ řekla Baumanová. Díky tomu, že velká část staveb byla kamenná, dochovaly se stojící pozůstatky zdí a různých architektonických prvků, které lze zkoumat nedestruktivním povrchovým průzkumem.

Vědci z plzeňské Fakulty filozofické ZČU zkoumali v Africe zaniklá svahilská města
Zdroj: ZČU

3D skenování umožnilo nejen zdokumentovat stav dochovaných památek, ale i otevřít nová témata, jako je půdorysné členění staveb i měst a výzkum konstrukčních a stavebních technik, které teď s využitím modelů zkoumá Baumanová.

Modely dvou zaniklých měst má nyní k dispozici keňské národní muzeum, jehož oborníci je využijí pro účely památkové péče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...