Česko vyšle dvě družice. Výhledově pomohou s kosmickým smetím

Nahrávám video

Česká mise VZLUGEM vyšle do vesmíru dvě družice. Z nově otevřeného vesmírného operačního centra Space Operations Centre je budou řídit operátoři Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Ti budou moci družice k sobě podle potřeby například přibližovat a vyvinuté technologie poté využít k ochraně nebo k úklidu kosmického smetí na oběžné dráze, uvedli zástupci ústavu.

Projekt VLZUGEM reaguje na trend, který má u vysílaných družic do vesmíru omezit kosmické smetí. Odpad především v podobě družic totiž čím dál více zamořuje vesmír a oběžnou dráhu Země. Evropská kosmická agentura vloni zveřejnila Zero Debris Approach, tedy závazek, aby po jejích misích nezůstávalo na nízké oběžné dráze smetí. A právě to bude cílem nového českého projektu.

Jedna z družic bude představovat neznámý objekt, druhá má za úkol přiblížit se k ní a udělat zadané úkoly. „V první fázi bude cílem přiblížit se na sto metrů a tuto vzdálenost stabilizovat. Následně můžeme vzdálenost dále snižovat a přistoupit k vlastnímu pozorovacímu manévru,“ uvedl vedoucí projektu Róbert Šošovička. K řízení se využijí kamery, které budou snímat a za použití umělé inteligence vyhodnocovat vzájemnou polohu, vzdálenost a rychlost obou družic.

Nový projekt v novém řídicím středisku

Nové řídicí středisko, ze kterého budou družice ovládat, se nachází ve VZLÚ v Praze. Jsou tam místa až pro pět operátorů. Mimo zadávání pokynů řídí také komunikaci s družicemi, sledují jejich pozice na oběžné dráze, kontrolují potřebné parametry a analyzují data. Komunikace a stahování dat poté bude prostřednictvím nově vybudované pozemní stanice ve Vlkoši u Kyjova na Hodonínsku.

„Data získaná z družic operovaných přes Space Operations Centre nám mohou poskytnout podklady důležité pro správné rozhodování, a to jak v oblastech civilních, tak i v oblasti obrany,“ řekl generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar. Dodal, že ústav před pár týdny otevřel svou dceřinou společnost na Floridě ve Spojených státech, aby rozšířil své působení.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) význam oboru kosmických aktivit stále roste. Uvedl, že jednou z velmi strategických schopností je možnost operovat družicemi pomocí infrastruktury, která je umístěna na území Česka.

Aktuálně budou z nového centra řídit družici VZLUSAT-2, která je první českou družicí, jež dokázala pořídit snímky území Česka v HD rozlišení. V příštích dvou letech přibude družice mise VZLUGEM a družice dalších misí AMBIC a QUVIK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 3 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 6 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 7 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 8 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 10 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.