Česko vyšle dvě družice. Výhledově pomohou s kosmickým smetím

Nahrávám video

Česká mise VZLUGEM vyšle do vesmíru dvě družice. Z nově otevřeného vesmírného operačního centra Space Operations Centre je budou řídit operátoři Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Ti budou moci družice k sobě podle potřeby například přibližovat a vyvinuté technologie poté využít k ochraně nebo k úklidu kosmického smetí na oběžné dráze, uvedli zástupci ústavu.

Projekt VLZUGEM reaguje na trend, který má u vysílaných družic do vesmíru omezit kosmické smetí. Odpad především v podobě družic totiž čím dál více zamořuje vesmír a oběžnou dráhu Země. Evropská kosmická agentura vloni zveřejnila Zero Debris Approach, tedy závazek, aby po jejích misích nezůstávalo na nízké oběžné dráze smetí. A právě to bude cílem nového českého projektu.

Jedna z družic bude představovat neznámý objekt, druhá má za úkol přiblížit se k ní a udělat zadané úkoly. „V první fázi bude cílem přiblížit se na sto metrů a tuto vzdálenost stabilizovat. Následně můžeme vzdálenost dále snižovat a přistoupit k vlastnímu pozorovacímu manévru,“ uvedl vedoucí projektu Róbert Šošovička. K řízení se využijí kamery, které budou snímat a za použití umělé inteligence vyhodnocovat vzájemnou polohu, vzdálenost a rychlost obou družic.

Nový projekt v novém řídicím středisku

Nové řídicí středisko, ze kterého budou družice ovládat, se nachází ve VZLÚ v Praze. Jsou tam místa až pro pět operátorů. Mimo zadávání pokynů řídí také komunikaci s družicemi, sledují jejich pozice na oběžné dráze, kontrolují potřebné parametry a analyzují data. Komunikace a stahování dat poté bude prostřednictvím nově vybudované pozemní stanice ve Vlkoši u Kyjova na Hodonínsku.

„Data získaná z družic operovaných přes Space Operations Centre nám mohou poskytnout podklady důležité pro správné rozhodování, a to jak v oblastech civilních, tak i v oblasti obrany,“ řekl generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar. Dodal, že ústav před pár týdny otevřel svou dceřinou společnost na Floridě ve Spojených státech, aby rozšířil své působení.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) význam oboru kosmických aktivit stále roste. Uvedl, že jednou z velmi strategických schopností je možnost operovat družicemi pomocí infrastruktury, která je umístěna na území Česka.

Aktuálně budou z nového centra řídit družici VZLUSAT-2, která je první českou družicí, jež dokázala pořídit snímky území Česka v HD rozlišení. V příštích dvou letech přibude družice mise VZLUGEM a družice dalších misí AMBIC a QUVIK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...