Česko má být evropský lídr v umělé inteligenci, chce vláda

Česko má být do budoucna modelovou evropskou zemí pro využití umělé inteligence (AI). Počítá s tím Národní strategie umělé inteligence, kterou v pondělí schválila vláda. Mezi priority této strategie podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) patří mimo jiné bezpečnost a obrana nebo průmysl a výroba.

„Zajistíme bezpečnost automobilů bez řidiče, robotů i autonomních zbraní, zkrátka všude tam, kde se potkává člověk a inteligentní stroj. Navážeme na naše dosavadní úspěchy v mobilitě a dopravě, vojenském a bezpečnostním výzkumu i na naši historickou zkušenost,“ uvádí materiál.

Mezi krátkodobé cíle nové strategie, které by se měly uskutečnit do roku 2021, patří především vznik takzvaného Evropského centra excelence v AI na bázi konsorcia akademických výzkumných pracovišť. Mohlo by sídlit i v Praze. Havlíček dříve uvedl, že mezi zájemce o jedno ze čtyř takových center patří také Německo, Francie nebo Finsko. „Pokud se to podaří, tak získáme nejen prestiž, ale i výzkumná centra a nejlepší vědce,“ uvedl ministr.

Elita ve výzkumu umělých inteligencí

„Máme velkou šanci využít špičkový český výzkum v této průlomové technologii jako klíčový nástroj pro naši budoucnost. Zařazujeme se tím mezi evropskou technologickou elitu, která bude udávat nejen směr v oblasti průmyslu, ale stává se rovněž významným světovým hráčem v budování kybernetické bezpečnosti, abychom se tak postavili velké globální hrozbě, jako je krádež dat,“ dodal Havlíček.

Náměstek ministerstva průmyslu pro digitalizaci a inovace Petr Očko doplnil, že zásadní je pro Česko přilákat špičkové talenty ze zahraničí, za kterými přijdou výzkumná centra světových firem a další investice. „Na ty naváže rozvoj startupů a inovativních firem v celé České republice. Umělá inteligence se zkrátka neobejde bez té reálné,“ dodal Očko.

Za naplňování strategie bude přímo odpovědný Havlíček, který to bude koordinovat prostřednictvím nově zřízeného Výboru pro AI. Jeho členy budou zástupci vybraných ministerstev, předsedové Technologické agentury ČR a Akademie věd ČR, odborů nebo generální ředitelé CzechInvestu a Českomoravské záruční a rozvojové banky.

V souladu se zájmy průmyslu

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar dříve řekl, že strategie je napsána dobře i s termíny a opatřeními. „Česká republika je ale šampionem v produkci koncepcí a strategií. Naučili jsme se je psát, ale bohužel stále máme pocit, že práce na strategii končí schválením vládou,“ uvedl. Doufá v to, že tato koncepce bude jedna z prvních, která se dočká realizace. „Vzhledem k tomu, že Česká republika je nejvíce z Evropy závislá na průmyslu, je to důležité,“ dodal. Zatím Česko za posledních 30 let podle Špicara prorazilo ve světě v tomto směru jen s nanotechnologiemi.

Míra praktického využívání umělé inteligence je v českých firmách ve srovnání s dalšími zeměmi podprůměrná, uvedl nedávný celosvětový průzkum společnosti Microsoft. Za jeden rok ji v Česku využije 16 procent firem, zatímco evropský průměr je 40 procent. Naopak do tří let plánují umělou inteligenci používat v USA všechny tamní firmy, v Evropě 87 procent a v České republice až 80 procent společností, vyplývá z průzkumu.

Národní AI strategie je součástí naplňování Inovační strategie České republiky 2019–2030 (The Country for the Future) a jejího hlavního cíle učinit z Česka inovačního lídra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 17 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...