Pulci žab drápatek mají v mnohém podobný imunitní systém jako člověk. A to, jak prostředí mikrogravitace působí na pulce žab, pomůže výzkumu toho, jak by mikrogravitace mohla ovlivňovat imunitu astronautů. Brzy se díky technologii brněnské pobočky italské firmy S.A.B. Aerospace do vesmíru podívá speciální kontejner, který právě toto bude zjišťovat. Tématu vesmírné ekonomiky se věnuje nový díl publicistického pořadu České televize Bilance, který odvysílá ČT1 ve čtvrtek ve 21:05.
Nepůjde jen o žáby. „Pak se jedná o kmenové buňky kostní dřeně a pak projekt, který bude zkoumat možnosti využití moči ve vesmírném prostoru, třeba pro vesmírné zemědělství,“ popisuje jeden ze zajímavých počinů S.A.B. Aerospace její obchodní manažer Petr Michovský.
Jde o projekt Biomission švýcarského Biotesc, který spadá pod Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Vědeckou část zpracovávají tři evropské univerzity. Česká firma S.A.B vyvíjí hardware, tedy speciální kontejner, ve kterém bude výzkum probíhat.
„Kontejner musí být robustní konstrukce, aby překonal start na nosné raketě, která ho vynese na oběžnou dráhu, kde bude vystaven velkým vibracím. A pak musí taky zvládnout provést ten pokus, to znamená, že hlavně se jedná o spolehlivost provedení, jeden takový pokus stojí neskutečně velké peníze,“ dodává Michovský.
S.A.B. Aerospace je dnes v tuzemsku jednou z už několika desítek firem, které se orientují na dodávky do vesmírného průmyslu.
Jedna koruna přináší korun sedm
„Dříve šlo spíše o vědecké aktivity. Poté, co se změnil režim, tak bylo takové vakuum, kdy jsme trošku přešlapovali na místě, ale následně jsme zjistili, že vedle vědeckého přístupu se musíme dívat na kosmické aktivity i jako na průmyslovou disciplínu a začali jsme v České republice budovat kosmický průmysl,“ vysvětluje zmocněnec ministerstva dopravy pro kosmické aktivity Václav Kobera.
V roce 2008 přistoupilo Česko do ESA, a zejména v posledních letech je i jedním z významných přispěvatelů jejího rozpočtu. Roční příspěvek ve výši 60 milionů eur, asi 1,5 miliardy korun, představuje přes jedno procento z rozpočtu agentury. Je to nejzásadnější příspěvek mezi zeměmi bývalého východního bloku.
Příspěvek funguje jako investice. Na principu geografické návratnosti se část z těchto peněz vrací zpět do výzkumů a projektů v Česku.
„Primárně budujeme kapacity a schopnosti v oblasti kosmických technologií, což jsou technologie, které se využívají na družicích, na sondách, na nosných raketách a na pozemním řídícím segmentu,“ doplňuje Kobera.
Vývoj technologií pro nasazení ve vesmíru je vnímán jako obor s vysokou přidanou hodnotou. Studie ministerstva dopravy hovoří o tom, že jedna koruna investovaná tímto směrem přináší pak zpět do ekonomiky korun sedm.
Slavia má ve vesmíru zkoumat meteority
Podobně inovativních nebo z hlediska vesmírného objevování důležitých projektů jako zmíněná studie imunity, na níž spolupracuje S.A.B. Aerospace, je v Česku mnoho. Za všechny například firma ATC Klatovy vyrobila komponenty do nosné rakety Ariane 6, pražská společnost Advacam zase vyrábí detektory radiace, které už několik let fungují na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, nebo třeba firma Spaceknow, která pomocí umělé inteligence umí sledovat a vyhodnocovat satelitní snímky celého světa.
„Soukromé firmy hrají velmi významnou roli v rozvoji kosmických aktivit, je to i kvůli tomu, že vesmír je velmi rychle rostoucí ekonomikou, poslední odhady hovoří o tom, že do roku 2030 více než dvojnásobně naroste objem proudících peněz právě do vesmírné ekonomiky,“ říká Jan Lukačevič, kosmický inženýr, který působí jako developer kosmických aktivit při Pražském inovačním institutu.
Česká vesmírná strategie počítá i s podporou možného budoucího českého astronauta. Do dalších let pak plánuje ministerstvo dopravy vybrat část z aktuálně takzvaných ambiciózních projektů a ty podpořit.
Jedná se o sedm misí s názvy SLAVIA, REMEC, LVICE 2, SOVA, QUIVIC, AMBIC a CZARM. Konkrétně k misi SLAVIA se upíná největší pozornost. Po Magionu z roku 1978 půjde o kompletní českou družici na orbitu Země, která by měla i zkoumat asteroidy a možnost těžby materiálu z nich. Start se plánuje na rok 2025.
