Čechů s demencí přibývá. A to se ještě neprojevilo stárnutí Husákových dětí, varuje expert

Do roku 2050 bude každých deset let přibývat v Česku pacientů s demencí o dvě třetiny. V polovině století jich bude už téměř 266 tisíc. Informace zazněly tento týden na semináři ve sněmovně. Předloni mělo přitom diagnózu Alzheimerovy demence, při níž jsou často pacienti odkázaní na péči okolí, jen přibližně 80 tisíc lidí.

Česká populace stárne a současně u ní přibývá výskytů demence a dalších podobných chorob. Za osm let vzrostl jejich počet v české populaci o polovinu. Nemusí to nutně znamenat, že se stav tak moc horší. „Může se promítat větší zájem o tu nemoc a větší dostupnost diagnostiky,“ řekl na semináři, který se na konci června konal v Poslanecké sněmovně, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Za tímto nárůstem podle něj ještě není vidět vliv stárnutí generace takzvaných Husákových dětí, tedy velkého počtu lidí narozených v první polovině sedmdesátých let minulého století.

„Pokud nepřijde nějaká zázračná terapie nebo preventivní metoda, tak musíme počítat s tím, že počet těchto pacientů poroste zhruba o šedesát až sedmdesát procent každých deset let až do roku 2050,“ uvedl Dušek.

V současné době je zhruba šest procent pacientů s touto diagnózou mladších 69 let, do 80 let jich je asi čtyřicet procent. „Prevalence se začíná zvedat nahoru od 65 let, takže se nebavíme jen o lidech, kteří jsou na konci života. Polovina těch lidí má před sebou více než deset let,“ dodal Dušek.

Množství nemocných se podle něj propisuje také do toho, kolik stojí zdravotní a další péče o tyto osoby. Náklady na péči vzrostly za pět let o 56 procent, v roce 2023 dosahovaly téměř 21 miliard korun. Z dat ministerstva práce a sociálních vyplývá, že 45 procent pacientů žije v domácím prostředí a starají se o ně neformální pečovatelé. „Procento klesá k vyšším věkovým stupňům,“ dodal Dušek.

Zhruba třetina nemocných nakonec umírá právě v nemocnicích, asi pětina v léčebnách dlouhodobě nemocných, další skoro pětina v zařízeních sociálních služeb a necelá desetina doma. „Určitě je prostor pro významné posílení domácí ošetřovatelské péče a sociálně-zdravotních služeb komunitního typu,“ dodal Dušek.

Když člověk ztrácí sám sebe

Alzheimerova choroba narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy například paměti, myšlení nebo úsudku. Pacient zapomíná, ztrácí orientaci v čase a prostoru, nezvládne se obléknout či najíst, nepoznává členy své rodiny a postupně se stává závislým na péči okolí.

Samotná nemoc podle odborníků začíná dávno před tím. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění. Trvá v průměru třicet let, prvních dvacet let dochází ke změně metabolismu v mozku, ale ani nemocný, ani jeho okolí si ještě nemusí ničeho všimnout,“ podotkl Jakub Hort z Neurologické kliniky Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Podle odhadu lékařů žije v Česku takových lidí, kterým může včasná léčba nemoc zpomalit, stovky tisíc. Podle přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Roberta Rusiny ale zatím není dobře nastavený systém péče o takové časné pacienty.

Nástup demence lze oddálit i životním stylem, méně častá je například u vzdělanějších lidí. „V každém období má význam jiná prevence. V nízkém věku je to zejména vzdělání, ve středním věku kolem padesáti let je to důsledná léčba vysokého tlaku, cukrovky a fyzická aktivita,“ popsal. Ve vyšším věku je pak rizikem například osamělost, deprese nebo špatný sluch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...