Časté pojídání ultrazpracovaných potravin může urychlovat stárnutí buněk, varovala studie

Lidem, kteří si často dopřávají průmyslově zpracované jídlo, hrozí kromě jiných zdravotních potíží také rychlejší stárnutí buněk. Naznačila to studie španělských vědců prezentovaná tento týden na Evropském a mezinárodním kongresu o obezitě.

Častou konzumaci průmyslově zpracovaných potravin vědci už delší dobu spojují s negativními dopady na lidské zdraví. Dřívější studie v této souvislosti například varovaly před vyšším rizikem předčasného úmrtí, rakovinou i dalšími zdravotními obtížemi.

Studie týmu vědců z univerzity v Navaře ve Španělsku, kterou letos publikoval American Journal of Clinical Nutrition, nově upozornila na možnou spojitost mezi průmyslově zpracovaným jídlem a zkracováním telomer.

Telomery jsou přitom koncové části chromozomů, které jsou zodpovědné za biologické stárnutí buněk – a právě při jejich zkracování k tomuto procesu dochází. 

Příklady průmyslově zpracovaných potravin
Zdroj: Pixabay

Vědci rozdělili respondenty do čtyř skupin

K výzkumu měli autoři k dispozici zdravotní data téměř 900 lidí ve věku od 55 let. Tato skupina poskytla v roce 2008 výzkumníkům vzorky své DNA a podrobné informace o jejich stravovacích návycích. Zdravotní data se pak co dva roky aktualizovala. 

Celkem 645 mužů a 241 žen následně výzkumníci rozdělili do čtyř skupin, a to podle toho, jak často si průmyslově zpracované potraviny dopřávali.

Lidé, kteří daný typ stravy pojídali nejčastěji – minimálně třikrát denně –  měli podle výzkumu větší pravděpodobnost, že se v jejich rodinné anamnéze vyskytovala kardiovaskulární onemocnění, cukrovka nebo zvýšené tuky v krvi. Tato skupina zároveň konzumovala méně vlákniny, olivového oleje, ovoce, zeleniny či ořechů.

Ve srovnání se skupinou, která jedla nejméně zpracovaných potravin, vykazovaly ostatní tři zvýšenou pravděpodobnost zkrácení telomer, a to o 29, 40 a 82 procent.

Autoři studie nicméně upozorňují, že i když je zde korelace silná (pozn. vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami), příčinná souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a zkracování délky telomer zatím zůstává pouze spekulativní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...