Část lidí vyléčených z covidu-19 má i po několika měsících poškozené plíce, ukazuje studie

Nahrávám video

Až 40 procent lidí, kteří prodělali covid-19, má i čtvrt roku po uzdravení poškozené plíce. Vyplývá to ze studie lékařů Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lékaři u vyléčených pacientů testují čich například s pomocí fix. „Necháte pacienty čichat fixy, měly by vonět jako ovoce nebo nějaká potravina. A ti pacienti, kteří jsou úplně v pořádku, tak přesně určí, o co se jedná,“ popisuje přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

S určením vůně má problém až 90 procent nakažených. Porucha čichu ale nemusí být jen příznakem onemocnění. Podle lékařů z fakultní nemocnice v Hradci Králové jde i o dlouhodobější následek. Čtvrt roku po uzdravení jí trpí třetina pacientů.

Ztratil apetit, virus mu poškodil plíce

Vůně jídla Eduarda Kotuse ke stolu neláká už čtyři měsíce. V polovině května se nakazil koronavirem v dole OKD. Kromě toho mu ale virus poškodil i plíce. „Byl tam nějaký nález, dostal jsem na to léky. Vždycky, i když jsem byl najezený, jsem měl hlad. A teď nic,“ popisuje svoje zkušenosti s onemocněním Kotus.

I nález na plicích by mohl být jeden z dlouhodobějších následků infekce. Zhruba polovina pacientů po třech měsících od vyléčení trpí dušností a zadýchává se i při menší námaze.

„Jsme si skoro jisti, že podstatná část pacientů bude v pořádku za šest nebo dvanáct měsíců. Je to ale něco, co člověka vyřadí na řadu měsíců, a je dobré o tom vědět,“ vysvětluje přednosta Koblížek.

Do pilotní studie se zapojilo 79 lidí z Královéhradeckého kraje. Většina z nich měla velmi mírný průběh onemocnění. K podobným výsledkům dospěli i autoři některých zahraničních studií.

Poškození srdce

Zahraniční studie ukazují, že koronavirus může poškodit také srdce. „Virus může srdce napadat nebo v něm způsobovat zánět. Čerstvě publikovaná studie z Německa ukázala, že asi 78 procent pacientů, kteří prodělávali onemocnění ve středně těžké nebo těžké podobě, mělo nějaké známky zánětu srdečního svalu“ komentuje přednosta interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart.

U lidí, kteří se s covidem-19 léčili doma, je ale poškození srdce v důsledku infekce spíš výjimečné. Podle lékařů by navíc nemuselo být trvalé. I přesto lidem, kteří koronavirus prodělali, doporučují, aby sledovali svůj zdravotní stav i po uzdravení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...