Brněnská firma zkoumá, jak využít jaderné palivo pro kosmické mise

Brněnská společnost OHB Czechspace od března pracuje na přípravě studie proveditelnosti pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Týká se možností využití jaderného paliva pro vesmírné mise.

„Cílem studie je prozkoumat možnosti použití jaderného paliva pro náročné vesmírné mise v oblasti logistiky a průzkumu vesmíru. Studie poskytne přehled stávajících evropských zkušeností, technologií a kapacit pro vývoj takových zařízení, stejně jako předběžný koncept architektury motoru pro jaderný elektrický pohon. Podmínkou je důsledné posouzení bezpečnostních požadavků, a to od počátečních fází návrhu,“ uvedl vedoucí projektový manažer OHB Czechspace Jakub Ševeček.

Na studii bude firma spolupracovat s vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, Ústavu vesmírných systémů Univerzity ve Stuttgartu a inženýry z OHB System v Brémách, kteří se specializují na pohonné systémy.

Jádro místo chemie

Společnost uvedla, že v současné době se ve vesmíru používá chemický pohon se skladovatelným palivem, případně elektrický pohon se solární energií. Tyto technologie se však blíží hranici svých fyzikálních možností, kdy další navyšování jejich výkonu už není možné. Nový typ elektrického pohonu na bázi jaderné energie by měl pomoci tyto limity překonat, a umožnit tak náročnější třídy vesmírných misí.

„Jaderný pohon může být efektivnější než nejúčinnější chemický pohon nebo elektrické pohony omezené sluneční energií, a umožnit tak průzkum míst, kam se žádná jiná technologie nedostane. To je velká výzva, například pro budoucí vesmírné mise za hranice naší sluneční soustavy,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu z ČVUT Jan Frýbort.

Výsledky studie, která je součástí projektu RocketRoll, by měly být známy příští rok a budou sloužit jako podklady pro další aktivity a mise ESA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...