Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.

Některé evropské země se s nástupem meteorologické zimy potýkají s neobvykle rychlým a silným nástupem chřipky. Podle údajů ze Španělska a Velké Británie, které patří mezi nejpostiženější země, přišla letošní chřipková vlna o čtyři až sedm týdnů dříve, než je běžné. V současné době už se nástup infekční choroby projevuje v nemocnicích.

Problematická není jen rychlost šíření a brzký příchod, ale také fakt, že významnou roli hraje nová varianta chřipky – subtyp K viru H3N2. Podle španělských expertů se snadněji šíří a také je odolnější vůči imunitě vyvolané očkováním.

Riziková změna

Hlavní riziko se podle evropských zdravotnických úřadů týká zranitelných osob: starších lidí, pacientů s oslabeným imunitním systémem nebo lidí s chronickými onemocněními. Vir může způsobit více hospitalizací a komplikací, protože je natolik odlišný od těch v minulých letech, že útočí i na lidi, kteří se spoléhají na to, že jsou chránění očkováním nebo překonanou nemocí.

„Z historie víme, že právě kmen H3N2 obvykle způsobuje těžší průběh nemoci, zejména u starších osob a lidí s chronickými potížemi. U nové subvarianty, označované jako podskupina K (J.2.4.1), se během léta objevilo sedm nových mutací. Zdá se, že to zvyšuje nakažlivost – první odhady reprodukčního čísla R stouply z obvyklých 1,2 na 1,4. To je u sezonní chřipky znepokojivý skok,“ přiblížil pro ČT24 virolog Jan Pačes.

Nahrávám video

Tato změna v chřipkové sezoně je problém také proto, že v této době se řada zranitelných lidí začíná proti chřipce teprve očkovat, což teď už ale nestihnou. A i kdyby to stihli, nemusí jim vakcína z výše popsaných důvodů tolik pomoci. A nejen vakcína, ale ani předchozí infekce, naznačují současné výzkumy.

Řešení je jednoduché

Podle španělských zdravotnických úřadů je ideální postup proti chřipce stále stejný: „Co nejdříve očkovat ohrožené skupiny, včas zahájit antivirovou léčbu u infikovaných osob s vyšším rizikem závažného onemocnění a zvážit použití antivirotik jako profylaxe, pokud jsou ohniska nákazy zjištěna v citlivých zařízeních, jako jsou domovy pro seniory. Kromě toho je důležité pokračovat v udržování řádného epidemiologického dohledu.“

Očkování sice nemůže zastavit ani zdaleka všechny případy nákazy, ale mělo by snížit počet vážně nemocných natolik, aby lékaři zvládali bez problémů ty nakažené, kteří k nim doputují. Britská data ukazují, že vakcína pro období 2025 až 2026 je v současné době ze 70 až 75 procent účinná v prevenci hospitalizace dětí ve věku od 2 do 17 let a z 30 až 40 procent účinná u dospělých.

Existuje ale také celá řada dalších preventivních opatření: mezi ně patří dobré větrání uzavřených prostor, mytí rukou či opatrnější interakce s lidmi, kteří mohou být nakažení.

Některé části Španělska, konkrétně Andalusie, zavádějí i další opatření, která se projevují ve veřejném prostoru. Tamní autority doporučily používání roušek pro zaměstnance a osoby navštěvující veřejné a soukromé zdravotnické zařízení a zařízení sociální péče (domovy pro seniory, centra pro osoby se zdravotním postižením). Podobná doporučení vydala i Velká Británie – experti vyzvali občany, aby nosili venku roušku, pokud se necítí dobře, a povzbuzují ty, kteří mají nárok na očkování, aby se nechali očkovat.

Velká Británie se podle deníku Independent obává, že to nejhorší teprve přijde a že hlavní vlna zemi zasáhne těsně před Vánocemi. Jak Španělsko, tak i Velká Británie přitom hlásí, že oproti loňskému roku stoupl počet hospitalizací kvůli chřipce asi o padesát procent.

A co Česko?

V Česku se zatím evropské zvýšení nemocnosti do statistik příliš nepropsalo, říká zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z minulého týdne. Pravděpodobně ale vzhledem k propojenosti moderního světa dorazí.

SZÚ tak vyzývá: „Vzhledem k tomu, že v letošní sezoně začala v Evropě chřipková aktivita přibližně o tři až čtyři týdny dříve než v minulých letech, vyzýváme zájemce o očkování, aby se nechali očkovat co nejdříve. Podle nám dostupných informací je v Česku k dispozici již jen omezené množství vakcín proti chřipce.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...