Botswana povolila lov slonů. Zvířata prý příliš škodí lidem

Botswana zrušila zákaz lovu slonů, hlavním důvodem jsou podle prezidenta země stále častější konflikty mezi slony a lidmi, jimž tato zvířata ničí úrodu.

Kritici zákazu, který vstoupil v platnost roku 2014, tvrdí, že omezení přinášelo problémy zejména drobným farmářům a také lidem, kteří dříve na lovu chobotnatců vydělávali.

Botswana má největší množství slonů na světě, v současné době zde žije přibližně 130 tisíc těchto tvorů. Očekává se, že ochránci přírody na toto rozhodnutí budou reagovat negativně, věří totiž, že jde o čistě politické rozhodnutí, které bylo učiněno bez ohledu na následky, které bude mít.

Jak se zachovají turisté?

Deník Guardian uvádí, že zrušení zákazu bude mít negativní dopad na reputaci Botswany, která byla považována za zemi, jíž na ochraně přírody záleží. A může to také přinést odliv peněz z turistického ruchu: negativní reklama se dotkne potenciálních cestovatelů, kteří budou uvažovat o návštěvě africké divočiny.

O zrušení zákazu se uvažuje už od loňského června, kdy prezident země Mokgweetsi Masisi zřídil komisi, jež měla posoudit důsledky zákazu prosazeného jeho předchůdcem Ianem Khamou roku 2014. Letos v únoru tato komise dospěla k názoru, že lov slonů by měl být v Botswaně povolen – a toto rozhodnutí doporučila prezidentovi.

Argument? „Množství a síla konfliktů mezi lidmi a slony a jejich důsledky na živobytí lidí,“ uvedlo ministerstvo přírodních zdrojů, ochrany přírody a turismu v tiskové zprávě. „Přibývá predátorů, kteří způsobují čím dál větší škody, protože zabíjí stále větší množství dobytka,“ dodává ministerstvo s tím, že znovupovolení lovu je prováděno řádně a eticky.

Jak to vypadá se slony v Botswaně?

Výsledky vědeckých výzkumů prokazují, že sloni se v Botswaně stále častěji pohybují z místa na místo. Podle přírodovědců to má více příčin – od klimatické změny, která mění přírodu, až po stále častější přítomnost člověka.

Právě při pohybu krajinou mohou sloni opravdu způsobovat značné škody na majetku i na úrodě farmářů, kteří stojí takové migraci v cestě. Velká zvířat se nedají zastavit běžnými překážkami, a pokud se jim postaví lidé, mohou je sloni i zabít.

Většina botswanských slonů žije v severní části země. Příliš přitom nerespektují hranice a pohybují se mezi Botswanou, Namibií, Zambií a Zimbabwe.

Nejnovější průzkumy ukazují, že slonů v zemi nepřibývá, jak se lidem na botswanském venkově zdá, jen se kvůli častější migraci dostávají s lidmi častěji do kontaktu. Guardian uvádí, že podle ochránců životního prostředí je tedy povolení lovu lákadlem na voliče. Má zvýšit prezidentovu popularitu před podzimními volbami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 6 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 7 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 8 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.