BLOG: Náboženství a katastrofy. Díl čtvrtý: Konec světa

V předchozích dílech religionistka Zuzana Marie Kostićová popsala, jak různá náboženství pojímají katastrofy jako hněv nadpřirozených bytostí, důsledek působení zla nebo jako nezvratný osud. Extrémním případem všech těchto pojetí je pak milenialismus neboli očekávání konce světa.

Teoretici náboženství rozpoznávají dvě základní formy milenialismu – totiž katastrofický a progresivní. Jak již název napovídá, ten první je v zásadě pesimistický a pracuje s myšlenkou zániku světa; ten druhý je naopak optimistický a očekává příchod nového, pozitivního, zlatého věku.

Milenialismus se však málokdy vyskytuje v čistých typech, většinou je v praxi namíchaný z obou ideálních forem. Dobře je to vidět zvláště na křesťanské apokalyptice. Konec světa je tu sice v zásadě progresivní (protože ústí do druhého příchodu Krista), předcházejí mu však hrůzné události, kdy se bude dělit zrno od plev a země bude zmítána nejrůznějšími formami katastrof.

Milenialismus v době husitských válek

Očekávání konce světa se může objevit v nejrůznějších kontextech, v praxi je však jednou z typických reakcí na velké katastrofy, od přírodních pohrom až po války. Z české historie známe výbuchy milenialismu například z kontextu husitských válek.

Už Jan Hus považoval spálení Viklefových spisů za známku, že se blíží Antikrist, a samo husitské hnutí bylo silně mileniální. Konec světa se tehdy čekal v roce 1420: když se nedostavil, přirozeně následovalo zklamání a vystřízlivění.

  • Autorka je religionistka a mayistka. 

Mileniální očekávání se mohou projevovat různým způsobem. V křesťanském kontextu jsou často provázena výzvou k obrácení, pokání a odhození světského majetku, případně k vzdálení se od světa. Ze světových náboženství známe však i jiné případy.

Zajímavou formou milenialismu se například vyznačovali Guaraníové, paraguayští indiáni, kteří věřili v existenci „země beze zla“ a čas od času se vydali na výpravu, při níž se ji pokoušeli najít. V jiných hnutích vedl vypjatý milenialismus až k vraždám, sebevraždám nebo násilným konfliktům s autoritami.

Nejslavnějším příkladem tohoto typu je hnutí Nebeská brána, které spáchalo koncem 90. let hromadnou sebevraždu, či američtí davidiáni známí ze seriálu Waco. Konflikt mezi davidiánskou usedlostí a FBI, k němuž došlo především kvůli ostře netolerantnímu postupu úřadů, se z davidiánského pohledu proměnil ve svatou válku dobra proti zlu a signál, že nastává konec světa. Celé střetnutí následně strašlivě eskalovalo a výsledkem bylo bezmála osmdesát mrtvých davidiánů, včetně pětadvaceti dětí.

Nenaplněná proroctví

Zvláštní kapitolou v rámci milenialismu je to, co se stane, když se očekávání konce světa nevyplní. Čekali bychom, že se taková hnutí okamžitě rozpadnou a jejich vůdcové přijdou o veškerou úctu a respekt, nicméně pravda je obvykle docela jiná. Většinou je nevyplněné proroctví spíše jakousi obrovskou zkouškou životaschopnosti, která, pokud ji dokáže hnutí šťastně překonat, naopak jeho členy stmelí.

Vypjatý milenialismus je ostatně (až na výjimky, jako například Svědkové Jehovovi) typický spíše pro mladičká, čerstvě vzniklá hnutí – čím déle pak existují, tím spíše se konec světa stává něčím, co nikterak bezprostředně nehrozí a spíše stojí v daleké mlhavé budoucnosti.

Takto se proměnilo mimo jiné i křesťanství. Ještě první generace křesťanů byly přesvědčeny, že se setkají s Ježíšem za svého života. Postupně se však vypjatý milenialismus uklidňoval a když se nové náboženství začalo integrovat do světa, zklidňovala se i jeho apokalyptická dikce.

Je však třeba zdůraznit, že i když se mileniální náboženství takto „zklidní“, nečekané katastrofy dokážou mileniální plamen zakrátko znovu rozfoukat. Ten se následně může manifestovat jak v oficiálních kruzích, tak i v nově vzniklých hnutích, která se někdy rodí právě z lůna válek, epidemií nebo přírodních katastrof.

Milenialismus je pak typický i pro alternativní spiritualitu – vlna očekávání konce světa, který se měl odehrát 21. prosince 2012, je toho dobrým příkladem. Je pak třeba zdůraznit, že se celý fenomén odehrál v bezprostřední vazbě na globální ekonomickou krizi 2008, která postihla velké množství lidí a navýšila pocit bezmoci a nejistoty. I to je dobrý příklad toho, jak úzká vazba existuje mezi neblahými událostmi a očekáváními konce světa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...