Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.

Vědci z amerických agentur, které se věnují lidskému zdraví, musejí posuzovat obrovské množství informací, mezi něž patří údaje z odborných studií v kvalitních časopisech. Právě v nich najdou nejkvalitnější výzkumy, které jsou ale zamčené – aby se člověk k výsledkům výzkumu dostal, musí zaplatit. Zaměstnanci amerických federálních úřadů to teď nebudou moci v případě jedné významné skupiny časopisů udělat.

Zpravodajský investigativní web Axios zjistil, že administrativa Donalda Trumpa zrušila smlouvy s německým vydavatelstvím Springer Nature. To se zaměřuje právě na vydávání odborné vědecké literatury a kromě popularizačního časopisu Scientific American publikuje hlavně „rodinu“ žurnálu Nature. Celkem vydává asi tři tisíce titulů.

Tím hlavním je samotný Nature, který patří už desítky let mezi ty nejpřednější odborné časopisy na světě. Dostat se na obálku je snem většiny světových vědců – ale jen málokterému se to povede.

Právě v tomto žurnálu vyšla celá řada přelomových výzkumů, například v něm fyzici popsali vlnovou povahu částice, existenci neutronu nebo štěpnou jadernou reakci. Biologové v něm zase poprvé informovali o existenci DNA a ukázali strukturu proteinu, ale také oznámili první klonování savce – slavné ovce Dolly. A vyšly zde také první výzkumy o ozonové díře, kompletní lidský genom nebo základy moderní vědy o tektonice. Na původní články o podobných objevech si teď budou muset americké úřady nechat zajít chuť.

Podle Axiosu má vydavatelství s federálními agenturami uzavřeno devatenáct smluv, mezi nimi je poskytování předplatného v hodnotě 5,2 milionu dolarů (111 milionů korun). Škrtání smluv pro Springer Nature má dosáhnout milionových částek, není ale zatím jasné, na co přesně dopadnou a jakých konkrétních titulů se budou týkat.

Axios uvádí, že ministerstvo spravedlnosti poslalo už začátkem letošního roku vydavatelství Springer dopis, v němž zpochybnilo jeho redakční postupy a obvinilo ho, že ve vědeckých debatách vystupuje stranicky a neoprávněně obhajuje svá stanoviska. V dopise také měly zaznít otázky týkající se údajných vazeb nakladatelství Springer na Čínu, financování ze strany tamní komunistické strany a možné cenzury.

Samotný Trump se k situaci nevyjádřil, ale na sociální síti X ji komentoval jeho syn Donald Trump mladší, který napsal, že evropský vydavatel publikoval „šílenosti o genderu“. Jako příklad uvedl článek, který popisuje, jaké typy označování používají zástupci různých genderů a jak je používat v odborné literatuře.

Problémy vydavatelství

Vydavatelství Springer se ohledně svých vědeckých žurnálů potýká s kritikou ze strany vědců už řadu let. Týká se mnoha různých aspektů – od cen předplatného, přes ceny za to, že zde badatelé mohou své studie vydat, až po chyby v editoriálním přístupu, tedy v tom, že recenzenti leckdy připustí k vydání i nepříliš kvalitní výzkumy, které by kontrolou neměly projít.

Tyto chyby vedly k tomu, že loni společnost Springer Nature musela stáhnout stovky chybných výzkumů, které publikovala v časopisech s otevřeným přístupem, a to právě kvůli chybným recenzním řízením a dalším problémům s kvalitou a spolehlivostí. Na to už firma reagovala tím, že v červnu 2025 oznámila nový transparentní proces recenzního řízení výzkumných prací přijatých k publikaci v časopise Nature.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...