Beton a hormon. Dva čeští vědci dostali stovky milionů na výzkum

Evropská výzkumná agentura (ERC) ocenila 57 vědeckých týmů a rozdělila jim granty v celkové hodnotě 571 milionů eur, v přepočtu 14,4 miliardy korun. Mezi výzkumníky, kteří společně se zahraničními kolegy granty získali, jsou i dva Češi – Miroslav Vořechovský z Vysokého učení technického v Brně a Ondřej Novák z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky.

„Granty podporují spolupráci mezi vynikajícími výzkumníky a umožní jim propojit jejich odborné znalosti a zdroje, aby posunuli hranice vědeckého objevování,“ uvedla ERC. Granty jsou součástí výzkumného programu Horizon Europe.

Český výzkum chce pochopit, jak řídit růst rostlin

Projekt STARMORPH Ondřeje Nováka byl podpořen 10 miliony eur – v přepočtu je to 250 milionů korun. Je zaměřený na výzkum role rostlinného hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin. Vědci v něm využívají modelovou rostlinu huseníček a zaměřují se na studium vývoje takzvaného apikálního háčku, který hraje klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po jejím vyklíčení ze semene.

Apikální háček je zakřivená část stonku blízko jeho vrcholu, pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Háček se vytvoří díky tomu, že na vnitřní straně vznikajícího stonku je potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře.

„Tato vlastnost činí z apikálního háčku jedinečný model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Studium této tematiky je velmi důležité, protože pokud pochopíme, jak regulovat růst rostlin, mohli bychom tento proces cíleně přeprogramovat,“ vysvětluje Ondřej Novák.

Hlavní roli v růstu, kdy různé části orgánů rostlin rostou různou rychlostí, hraje hormon auxin, na který bude upřena pozornost vědců. V závislosti na koncentraci auxinu a jeho lokalizaci v rostlinném pletivu lze zpomalit, nebo naopak urychlit prodlužování buněk, zastavit, nebo podpořit buněčné dělení, přimět buňky ke specializaci, nebo je nechat navrátit se do nediferencovaného stavu.

Za ekologičtějším betonem

Stejnou částku získal mezinárodní tým, který chce pomoci k tomu, aby se z betonu stal lepší stavební materiál. Ten je dnes nejpoužívanějším umělým materiálem na světě, který tvoří páteř dopravní a energetické infrastruktury a nemá žádnou vhodnou alternativu. Cement, základní složka betonu, je ale zodpovědný za osm procent celosvětových emisí oxidu uhličitého způsobených lidmi.

Proto je nezbytné vyvinout ekologicky účinné alternativy. Jedním z přístupů je nahradit část tradičního cementu místně dostupnými doplňkovými cementovými materiály, které mají nižší uhlíkovou stopu. To ale přináší nové výzvy, protože tyto ekologicky účinné betony se budou lišit od tradičních materiálů, přičemž jejich dlouhodobé vlastnosti jsou stále z velké části neznámé.

Současně jsou dnes betonové stavby vystavené spoustě vnějších vlivů, kvůli nimž se snižuje jejich odolnost a životnost.

Multidisciplinární tým odborníků, ve kterém jsou Miroslav Vořechovský a Rostislav Chudoba (ten působí v Německu), chce vytvořit chybějící spojení mezi materiálovou vědou o ekologicky účinných betonech a únavovou životností této klíčové dopravní a energetické infrastruktury.

Evropské inovace

„Inovacím se daří díky spolupráci, zejména při řešení naléhavých výzev naší doby. Granty ERC Synergy jsou spojené s financemi Horizon Europe s cílem propojit skvělé mozky napříč státy,“ okomentovala udělení grantů eurokomisařka pro inovace, výzkum, vzdělávání a mládež Iljana Ivanovová. „Obzvláště mě těší, že mezi oceněnými vidím výzkumníky ze zemí s historicky menším počtem grantů ERC, což odráží naše poslání podporovat vědeckou komunitu po celé Evropě,“ dodala.

Česko je mezi postkomunistickými zeměmi úspěšné

Evropská výzkumná agentura obdržela celkem 548 žádostí, na 57 vítězných projektech se podílí 201 výzkumníků, kteří budou své projekty realizovat na 184 univerzitách a ve výzkumných centrech ve 24 zemích Evropy i mimo ni.

Granty ERC jsou považovány celosvětově za velmi prestižní, většina takto financovaných projektů přinesla zásadní objevy. Česko má v získávání grantů ERC dlouhodobě podprůměrné výsledky proti ostatním státům.

V rámci zemí východní Evropy ale zase patří mezi nadprůměrné. Maďarsko a Polsko totiž letos získaly po jednom tomto grantu, Slovensko nemá ani jeden. Nejúspěšnějšími zeměmi byly letos Německo s 34 projekty, Velká Británie s osmnácti a Francie se třinácti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...