Astronomové zveřejnili nový snímek černé díry uprostřed Mléčné dráhy

Projekt Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový snímek supermasivní černé díry Sagittarius A*, která leží ve středu naší galaxie. Odhaluje a ukazuje silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě se šířící od okraje tohoto „monstra číhajícího v srdci galaxie“, jak objekt popisuje přímo EHT.

Snímek poprvé zobrazený v polarizovaném světle odhalil strukturu magnetického pole, která je nápadně podobná struktuře dříve pozorované černé díry v centru galaxie M87. Podle vědců to naznačuje, že taková silná magnetická pole mohou mít všechny černé díry. Tato podobnost ale naznačuje ještě něco víc: že se v této černé díře nachází skrytý výtrysk neboli jet.

Vědci odhalili první snímek této černé díry vzdálené od Země asi 27 tisíc světelných let už v roce 2022. Už tehdy upozornili na nápadnou podobnost s první pozorovanou černou dírou M87. Jsou si podobné přesto, že černá díra v srdci Mléčné dráhy je víc než tisíckrát menší a méně hmotná než ta v jádru galaxie Messier 87.

Snímek černé díry v centru Mléčné dráhy z roku 2022
Zdroj: Eventhorizontelescope.org

To astrofyziky zaujalo a rozhodli se studovat Sagittarius A* detailněji, aby zjistili, jestli shod neexistuje víc. Předchozí studie M87 odhalily, že magnetická pole kolem této obří černé díry jí umožňují vypouštět silné výtrysky materiálu zpět do okolního prostředí. A nový snímek černé díry v Mléčné dráze naznačuje, že by to mohla dělat i ona.

„Vidíme teď, že v blízkosti černé díry ve středu galaxie Mléčné dráhy existují silná, zkroucená a organizovaná magnetická pole,“ popsala výsledek zkoumání Sara Issaounová z NASA. „Zjistili jsme také, že silná a uspořádaná magnetická pole jsou rozhodující pro to, jak černé díry interagují s plynem a hmotou ve svém okolí.“

Pohled na okolí černé díry v galaxii M87 v polarizovaném záření
Zdroj: ESO

Vědci to zjistili právě díky tomu, že dokázali zobrazit polarizované světlo z horkého žhavého plynu v blízkosti černých děr. „Z jeho vzhledu přímo usuzujeme na strukturu a sílu magnetických polí, která se táhnou proudem plynu a hmoty, jimiž se černá díra živí a které vyvrhuje,“ dodal Angelo Ricarte z Harvardu, který se na výzkumu podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...