Astronomové analyzovali signály z mezihvězdného objektu 3I/Atlas

Objekt 3I/Atlas, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí. Vědci teď vyvrátili, že by mohlo jít o dílo inteligentní civilizace, jak se spekulovalo.

„Co to je“? Ptali se astronomové od okamžiku, kdy na svých přístrojích poprvé zachytili mezihvězdný objekt 3I/ATLAS. Seriózní vědci předpokládali, že se jedná o kometu, která pochází z míst za hranicemi Sluneční soustavy, ale objevily se i divočejší spekulace.

Harvardský astronom Avi Loeb označil tento objekt za mimozemskou kosmickou loď. Důkazem měly být některé atypické vlastnosti jeho pohybu Sluneční soustavou. Loeb už podobně označoval i jiná vesmírná tělesa v minulosti, ale ani jednou neměl pravdu, detailní analýzy vždy ukázaly, že se jednalo o přirozené objekty.

Loebova tvrzení zaštítěná jeho harvardskou autoritou ale vyvolávají značnou pozornost jak mezi příznivci spikleneckých teorií, tak i mezi lidmi, kteří se jen těší na kontakt s mimozemšťany. A samozřejmě na Loebově hypotézách parazitují také obchodníci s dezinformacemi. Přesto astronomové tyto teorie zkoumají, protože možnost, že by objekt byl opravdu vyrobený mimozemskýma rukama (nebo třeba chapadly?), je natolik lákavá, že ji nechtějí jen tak vyloučit.

Proto teď 3I/ATLAS prozkoumali s cílem nalezení umělých rádiových signálů. Výsledky vyšly na začátku ledna a představují další, zřejmě poslední, hřebík do rakve úvah o umělém původu tělesa. Vědci totiž ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením, konstatují, že nenašli „žádné věrohodné detekce úzkopásmových rádiových technosignatur pocházejících z 3I/ATLAS“.

Návštěvník odjinud

Výsledek pochází od vědců z projektu Breakthrough Listen, který se snaží odhalit v kosmu jakékoliv stopy po inteligentním životě tím, že „naslouchá vesmíru“. Zjednodušeně snaží se odhalit rádiové a jiné signály, jimiž by mohla dostatečně technologicky vyspělá cizí civilizace komunikovat. Informace o 3I/ATLAS získala 18. prosince, když se těleso přiblížilo nejvíc k Zemi.

Vědci využili teleskop Roberta C. Byrda Green Bank Telescope (GBT) v americké Západní Virginii. Tento sto metrů vysoký radioteleskop je největší pohyblivou konstrukcí na zemi a hraje hlavní roli v projektu SETI – Search for Extraterrestrial Intelligence neboli hledání mimozemské inteligence.

„V současné době neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že je něčím jiným než přírodním astrofyzikálním objektem,“ napsali autoři studie o 3I/Atlasu.

Tento objekt, jako všechna tělesa v kosmu, vysílá nějaké záření, což jsou pro vědce signály, v nichž se pokoušejí najít stopy nějaké pravidelnosti, opakování nebo logiky. Takových signálů zachytili z okolí Atlasu přes 470 tisíc, ale všechny se ukázaly jako přirozené anebo šlo o rádiové rušení způsobené člověkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...