Vědci objasnili původ kamenného kadlubu, který v době bronzové sloužil k výrobě hrotů kopí a v roce 2007 ho na zahradě našel majitel domu v Morkůvkách na Břeclavsku. Tato forma na zbraň dle archeologů pochází až z Karpat, z území dnešního Maďarska. Přesun obdobného předmětu na takovou vzdálenost byl tehdy výjimečný, upozornili vědci.
Slovo kadlub je dnes v podstatě mrtvé – stejně jako ruchadlo, šlojíř nebo třeba obrtlík. Jenže kadlubům lidstvo vděčí za to, že civilizačně pořádně poskočilo. Byly to formy, do kterých se lil roztavený kov, aby po ztuhnutí získal požadovaný tvar. To znamená, že umožnily začátek „sériové výroby“, která snížila náklady na produkování drahých předmětů.
Nález z Morkůvek váží zhruba kilo. Vyčníval jedním rohem ze země a tvořil součást základů stodoly, jejíž stavebník nejspíš kámen někdy v novověku přenesl z blízké archeologické lokality kultury popelnicových polí.
„Pravěcí slévači do svisle postavených a měděným drátem stažených polovin kadlubu vlévali cínový bronz. V tomto případě byly výsledkem jejich práce hroty kopí s hruškovitě tvarovanou čepelí, žebírky profilovaným listem i žebírkem v listové části tulejky,“ popsal Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Popsaný typ kopí je na Moravě vzácný, běžně se vyskytuje v karpatské oblasti a většinou je datovaný do mladší doby bronzové, tedy přibližně do rozmezí let 1300 až 1020 před naším letopočtem. Právě do dnešního Maďarska kámen situovala i analýza, kterou provedl Antonín Přichystal ze stejného pracoviště. Forma je vyrobená z ryolitového tufu, tedy horniny, která se v adekvátním množství vyskytuje nejblíže v severním Maďarsku. „Kadlub z Morkůvek je tak prokazatelně výsledkem dálkového importu a dalším dokladem karpatských vlivů v prostředí kultury středodunajských popelnicových polí,“ doplnil Petřík.
Nález z Morkůvek má pro archeology velký význam, je totiž v překvapivě dobrém stavu. „Navzdory drobnému poškození se jedná o jednu z nejlépe dochovaných polovin odlévacích forem tohoto druhu na území Česka. Nese nezpochybnitelné makroskopické stopy opakovaného a intenzivního používání spojeného s tepelným namáháním,“ dodal Petřík.
Artefakt popsali experti zapojení do projektu RES-HUM ve spolupráci s Archeologickým ústavem Moravského zemského muzea, kde je předmět uložen.
