Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. Unikátní je zejména množství nalezených kostí i skladba materiálu, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno, která výzkum prováděla.
„Plošný výzkum jsme započali v parčíku na nároží ulic Vídeňská a Polní. Nález stoličky mláděte mamuta srstnatého a několika málo kamenných artefaktů nás sice potěšil, ale nepřekvapil, protože jsme je zde očekávali. Spíše jsme byli zklamaní, že nálezů není víc. O to větší překvapení nás čekalo o pár týdnů později,“ uvedli archeologové, kteří zkoumali místa před rekonstrukcí teplovodní sítě v okolí Vídeňské ulice.
Poté se výzkum přesunul do těsného sousedství bytového domu, kde kdysi býval starobrněnský hřbitov s kostelem svatého Václava. „Zpočátku jsme v zásypech novověkých hrobů nacházeli jen druhotně uložené kamenné nástroje a zvířecí kosti, které však upozorňovaly na jistou přítomnost paleolitického osídlení,“ popsala Sedláčková.
„Další nálezy, nyní již v poloze, jak je zde zanechal člověk, na nás jen nesměle vykukovaly tu a tam ze stěn již vykopaných hrobových jam. Naše pozornost se upnula na místo, kde se mezi hroby zachovala větší, mladšími zásahy neporušená plocha. Záhy se pod našimi špachtlemi začaly objevovat rozpadající se zvířecí kosti. Jedna, druhá, vedle další,“ nastínila.
Na jednom místě vedle sebe leželo obrovské množství nálezů. „Odkrýváme dvě mamutí lopatky, fragment stehenní kosti, neúplné sobí paroží, které bylo prokazatelně kdysi řezáno člověkem, opodál další kost, tentokrát holenní, a nedaleko i několik kamenných artefaktů. Byl to pohled pro bohy – takový nález uprostřed města, mezi zástavbou! A s každou nově otevřenou plochou nálezů přibývalo. Mamutí kosti byly doslova všude – úplný mamutí ráj,“ vypočítává archeoložka.
Osada lovců mamutů
„V blízkosti se pravděpodobně nacházelo nějaké sídliště. Díky nálezu nástrojů i opracovaného sobího rohu si můžeme být jisti, že nejde jen o náhodně uhynulá zvířata, ale o místo, kde ulovené mamuty lidé zpracovávali. Zužitkované části zvířat si odnesli, nevyužité kosti nechali na místě,“ upřesnila Sedláčková.
Podle ní se díky starším výzkumům ví, že spolu s mamuty zde lidé lovili i další zvířata, jako například nosorožce, koně, soba, vlka nebo třeba lišku. „S jistotou tak můžeme mluvit o značně rozsáhlém sídlišti paleolitických lidí, kteří se na toto místo opakovaně vraceli, aby zde číhali na zvěř, jdoucí se napojit k nedaleké řece. Své úlovky pak zpracovávali kamennými nástroji, které si zde vyráběli,“ dodává vědkyně.
Aby se kosti neukrývaly v depozitáři, převzali je odborníci z Moravského zemského muzea, kteří je podrobí odborné analýze. Lidé pak budou mít možnost si je prohlédnout v roce 2026 na výstavě v Pavilonu Anthropos.
