Archeologové našli u Opavy pozůstatky neznámé středověké vsi

Archeologové při průzkumu staveniště nové silnice I/46, která je součástí jižního obchvatu Opavy, našli pozůstatky doposud neznámé středověké vesnice i dobře zachované pozůstatky germánského osídlení z mladší doby římské.

Tak vydatné naleziště archeologové nečekali. Vedle velmi dobře zachovaných pozůstatků germánského osídlení je podle nich velkým překvapením právě objev středověkého sídliště. Pozůstatky doposud neznámé vsi jsou doloženy v podobě zahloubených chat, zásobních jam, pecí a studny. Jedná se o zásadní nález, jelikož jde o archeologickou lokalitu s přímým vztahem k letos připomínaným 800 letům Opavy jako jednoho z nejstarších měst v českých zemích.

„Středověké sídliště leželo u jižní hranice Hradeckého předměstí, tedy je zřejmě možné jeho spojení s některou z doposud nelokalizovaných vesnic uvedených v královském privilegiu z roku 1224,“ řekl ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Michal Zezula. Středověké nálezy z jižního obchvatu Opavy jsou podle něj významné i v kontextu historie českých zemí, neboť umožňují lépe pochopit dynamiku jejich proměny v průběhu 13. století.

Výjimečný objev

Kromě zahloubených objektů odborníci našli i keramiku, zbraně a nářadí, také podkovy, kování dveří či šperky. „Výjimečný je objev kompletně dochované poutní lahve, podobné celé exempláře pocházejí z Polska, ale z našeho území jsou doposud známé pouze ve fragmentech,“ doplnila mluvčí ostravské pobočky NPÚ Petra Batková. Nejstarší středověké nálezy pocházejí z 9. století

Archeologové zjistili, že zkoumané území lidé obývali už dříve. První osídlení je zde odhadováno na období okolo roku 3800 před našim letopočtem. Intenzivně lidé lokalitu využívali i v době mladší doby římské, tedy koncem druhého až začátkem čtvrtého století našeho letopočtu. „Z této doby je dochováno velké množství pozůstatků po sloupových konstrukcích nadzemních i mírně zahloubených staveb, sídlištních objektů i pyrotechnických zařízení v podobě jednoduchých pícek. Unikátní v našem prostředí je mírně zahloubená chata s doklady po sloupové konstrukci a dochovaným otopným zařízením v severozápadním rohu,“ doplnila Batková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...