Antická nekropole v samém srdci Paříže. Francouzští archeologové oznámili významný objev

Francouzští archeologové přímo v centru Paříže odhalili část antické nekropole se zhruba padesátkou velmi zachovalých ostatků, kousky keramiky a obětin. Lokalitu objevili při preventivním průzkumu před dostavbou nového východu ze stanice příměstského vlaku RER Port-Royal.

„Měli jsme silné podezření, protože se nacházíme kousek od jižní nekropole Lutetia (historický název Paříže),“ podotkla vedoucí archeologů Camille Colonnaová. „Při prvním průzkumu jsme našli kostru s mincí v ústech. Díky tomu jsme mohli určit stáří ostatků, jsou ze druhého století,“ dodala.

„Je zázrak, že se tento malý ostrůvek zachoval. Nikdy se nad ním nestavělo,“ cení si nálezu Colonnaová.

Objev pohřebiště není zcela nový, na místě se kopalo už v 19. století během velké přestavby Paříže podle plánů architekta Barona Haussmanna. Tehdejší archeologové se ale zaměřovali jenom na cenné předměty, jako je zlato nebo šperky. Kosterní ostatky a další předměty, které mohou nález zasadit do širšího kontextu, zcela opomíjeli, píše AFP.

Nekropole galských poddaných

Na pohřebišti se našly ostatky mužů, žen i dětí. Byli pohřbeni na zádech, v dřevěných rakvích, ze kterých do dnešních dní zbyly jen hřebíky. U zhruba poloviny z nich se našly i drobné předměty.

Pravděpodobně patřili ke galskému kmeni Parisiů, který žil v Lutetii pod římskou správou, uvedli archeologové. Vědci teď chtějí zkoumat jejich pohřební zvyky i DNA, které by mohlo mnohé prozradit například o tehdejším zásobování.

Způsoby pohřbívání totiž ukazují, jaké kulturní vlivy v dané kultuře převládaly – například mince umístěné do úst mrtvých odkazují na vliv antických zvyků. Podle francouzských archeologů pravděpodobně odkazují na mince obolus převozníka do podsvětí Charona, který pocházel původně z řecké mytologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...