Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.

Akupunktura, aromaterapie, masáže, rostlinné léky, pití vlastní moči a nebo užívání orgánů ohrožených zvířat. Tyto metody (a řada dalších) jsou rozšířené po celém světě. Sice nejsou založené na rigidních důkazech jako léky vytvořené moderní vědou, ale někteří lidé se k nim stále uchylují. Dohromady se označují termínem Komplementární a alternativní medicína neboli CAM.

Vědci se teď pokusili popsat, jak tyto metody fungují při léčbě rakoviny prsu – zda pomáhají, škodí nebo nemají žádný důsledek. A co když se CAM využije jen jako doplněk k moderní léčbě? Výsledky studie, která zkoumala data asi 2,1 milionu žen, byly docela překvapivé.

Šance na přežití

Na jednu stranu se ukázalo očekávané: moderní léčba je výrazně účinnější než alternativa. I metody CAM mají pozitivní dopad – ale jen ve srovnání s tím, když se člověk neléči vůbec.

A vůbec nejpřekvapivější je poslední závěr: pokud se zkoumané ženy léčily moderní medicínou, ale doplňovaly to alternativou, byla jejich míra přežití s karcinomem prsu nižší, než kdyby se léčily jenom s pomocí standardní medicíny.

Rozdíl není úplně velký, ale jasně viditelný a statisticky důležitý. Na tomto místě je zásadní připomenout, že jde o masivní datovou analýzu, která popisuje statistická data. Individuální příběhy konkrétních lidí se nutně od těchto průměrů liší a jistě se najdou i lidé, kteří se vyléčili úplně i bez lékařského zásahu.

Pokrok a alternativa

Inovace v chirurgické i lékařské léčbě rakoviny prsu v posledních několika desetiletích vedly ke snížení úmrtnosti související s léčbou i ke zvýšení celkové pravděpodobnosti přežití pacientek s touto diagnózou. Přesto, jak rychlý a viditelný je pokrok v těchto metodách, se stále významná část pacientů rozhoduje pro CAM.

Výzkum je tak důležitý proto, že rakovina prsu je druhým nejčastěji diagnostikovaným druhem rakoviny u žen a po rakovině plic druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu u žen.

Výsledky jsou v souladu se závěry předchozí studie, která zjistila, že léčba pomocí alternativních metod byla spojena s horším přežitím u rakoviny prsu, plic a tlustého střeva – jenže tato starší studie proběhla na pouhých 123 pacientkách.

Zanedbání léčby

„Naše výsledky zdůrazňují význam alespoň nějaké formy tradiční léčby, která je lepším řešením než žádná léčba. Tyto výsledky jsme viděli, když jsme do studie zahrnuli několik faktorů, o nichž se ví, že souvisejí s rozdílnou pravděpodobností přežití, jako je rasa a etnický původ,“ uvádějí autoři.

Léčitelé, kteří doporučují své metody, mnohdy argumentují tím, že přidat alternativní „léčbu“ k té standardní přece nemůže uškodit. Podle autorů z dat vyplývá, že v tom mají léčitelé do značné míry pravdu.

Problém (a také souvislost) spočívá zřejmě v tom, že skupina pacientek, které podstoupily kombinaci moderní terapie a nějaké alternativní metody, se zřejmě vyhýbala určitým formám tradiční léčby. A právě to snižovalo šanci na přežití. „Zatímco chirurgický zákrok v raných stádiích onemocnění převážně proběhl, skupina pacientek podstupujících kombinovanou léčbu se vyhýbala endokrinní terapii, ozařování a chemoterapii,“ popisují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...