Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
Víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku ovlivní do deseti let generativní umělá inteligence. Dotkne se to zhruba 2,3 milionu lidí, většinou kvalifikovanějších. Na asi 600 tisíc z nich bude dopad výrazný, potřeba bude významné zvýšení vzdělání. Díky inovacím a ekonomickému růstu by mohlo do roku 2035 vzniknout 955 tisíc nových pozic, naopak 355 tisíc jich zanikne. Dál budou chybět pracovní síly s odpovídající kvalifikací.
Ukázala to aktualizovaná studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce.
Generativní AI představuje modely, které generují texty, kódy, hlasy, obrázky, zvuky, videa či provádějí syntézu dat. Nahradí rutinní činnosti, přispěje ke zvýšení produktivity. Autoři původní studii z roku 2022, která popisovala možný vývoj na pracovním trhu do roku 2030, rozšířili. Vedle rozvoje AI zohlednili příliv a integraci válečných uprchlíků i ekonomické zpomalení a obnovu po covidové epidemii. Období prodloužili o pět let do roku 2035. Počítají s ekonomickým růstem zhruba dvě až 2,2 procenta HDP ročně.
Grafika ukazuje, jaké nejčastější úlohy spojené s využitím umělé inteligence budou mít vliv na pracovní místa v České republice:
Umělá inteligence se dotkne většiny společnosti
Generativní AI (Gen AI) podle studie výrazně a převratně do roku 2035 promění 11 procent dosavadních pozic. Dotkne se to 600 tisíc lidí ve 12 profesích. Mezi ně patří analytici a vývojáři softwaru, specialisté na právo, databáze a počítačové sítě či obchod a marketing, spisovatelé a novináři i jazykovědci, pracovníci informačních služeb či úředníci, kteří se věnují zpracování dat a logistice.
Tato analýza nepracuje s možností, že se umělé inteligence začnou vyvíjet skokově, což někteří vědci předpokládají. Pokud by AI dosáhly stavu takzvané obecné umělé inteligence, kde by stroje v krátké době dokázaly překonat většinu lidských expertů v jakémkoliv oboru, dokázaly by se zřejmě rychle sebezdokonalovat rychleji, než se dá předpokládat – takový budoucí vývoj se dá jen velmi těžko predikovat. Byl by ale zřejmě vysoce narušující pro celou lidskou společnost.
Zásadní nebude jen osvojení digitálních a technických dovedností, ale také posílení schopnosti přizpůsobovat se rychlým změnám, uvedli autoři. Mírnější vliv pak bude AI mít na dalších 33 procent míst, tedy asi na 1,7 milionu pracovníků v 56 profesích. Studie zmiňuje zákonodárce, pracovníky v prodeji, část technických sil. Podle autorů by jim AI měla pomoci s doprovodnými činnostmi, náplň práce zásadně nezmění.
„Očekáváme, že v následujících 10 až 15 letech se Gen AI stane neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života a začlení se do běžně používaných digitálních nástrojů, jako jsou e-maily a kalendáře, čímž výrazně zvýší produktivitu a efektivitu lidí,“ konstatuje analýza.
„Modely, které nyní slouží jako univerzální aplikace, se budou více upravovat pro konkrétní použití v různých odvětvích, jako například ve zdravotnictví, financích nebo vzdělávání. Zároveň předpokládáme vývoj v oblasti robotiky. Dlouhodobá budoucnost AI i GenAI, tedy v horizontu více než 15 let, zůstává předmětem spekulací a odhadů. Nicméně inovace v oblasti AI, senzorové technologie a materiálové vědy by mohly umožnit vznik humanoidních robotů schopných zvládat složité a nestrukturované prostředí a adaptovat se na přirozenou interakci s lidmi. Komplexní humanoidní roboty již dnes představují a testují světové firmy a další instituce, jako například Hanson Robotics, Tesla, Boston Dynamics nebo Toyota,“ naznačují autoři možný vývoj v blízké budoucnosti.
Práce se změní, ale (zatím) nezanikne
Díky inovacím a růstu by mohlo do roku 2035 vzniknout podle studie 955 tisíc nových míst. Naopak 355 tisíc pozic má zaniknout, pracovníky bude potřeba přeškolit. Z nich 288 tisíc by si mohlo přirozeně po rekvalifikaci najít práci. Po zohlednění generační obměny a příchodu přistěhovalců by mohlo zůstat podle modelů kvůli nedostatku lidí a chybějícím dovednostem neobsazených 127 tisíc postů.
Pokud se pracovní trh změnám přizpůsobí, mohlo by to přinést navíc 0,3 procenta růstu. To je teď asi 25 miliard korun. Průměrně by se tak HDP mohlo do roku 2035 zvedat o 2,5 procenta ročně. Za deset let by pak bylo potřeba šest milionů pracovních sil, předloni jich podle studie bylo 5,43 milionu.
V jakých oborech by mělo pracovních míst přibývat? Podle autorů bude jejich vznik souviset hlavně se stárnutím evropské populace: „Největší nedostatek pracovníků v oblasti sociální péče je způsoben především stárnoucí populací, která zvyšuje poptávku po těchto službách, protože stále více lidí potřebuje péči. Zároveň mnoho stávajících zaměstnanců odchází do důchodu, zatímco je nedostatek nových absolventů či začínajících pracovníků, kteří by je nahradili. Profese v oblasti sociální a zdravotní péče nejsou pro nové uchazeče atraktivní kvůli nízkým platům a jejich vysoké náročnosti, což prohlubuje krizi v tomto odvětví. Podobně je tomu i u profesí jako pracovníků veřejné správy nebo v oblasti ochrany a ostrahy,“ říkají ve studii.
Autoři studie radí posílit rekvalifikace a průběžné vzdělávání, podpořit zaměstnávání lidí vyššího věku či rodičů malých dětí, integrovat ukrajinské uprchlíky, přizpůsobit vzdělávací systém potřebám trhu práce a monitorovat potřeby zaměstnavatelů. Ministerstvo práce podle ředitele svého odboru politiky zaměstnanosti Jiřího Šatavy podniká kroky ke zpružnění pracovního trhu. Zmínil takzvanou flexinovelu zákoníku práce s úpravou podpor v nezaměstnanosti. Úřad se zaměřuje i na monitoring situace firem, migraci a rekvalifikace. Šéfka ministerské sekce zaměstnanosti Kateřina Štěpánková řekla, že po první studii se posílilo digitální vzdělávání.
