Drony se používají v zemědělství stále častěji a jejich zavádění neustále zrychluje, říká nová analýza, která vyšla v odborném časopise Science. Pomáhá to zbavit se té nejhorší práce, ale současně to může ohrozit zaměstnanost na venkově, varují vědci.
Drony už nejsou technologie budoucnosti, objevují se v celé řadě oborů a pro mnoho zaměstnanců se staly tak všedním chlebem jako mobilní telefony nebo automobily. Podle nové analýzy také začaly měnit způsob, jakým lidé pěstují potraviny.
V Česku je nejznámějším zemědělským využitím dronů vyhledávání mláďat, která se mohou v době žní ukrývat v obilí před kombajny. Jinde jsou ale mnohem dál.
Podnikání s drony
V nové studii, která vyšla v odborném časopise Science, autoři popsali, že používání zemědělských dronů se po celém světě rozšířilo extrémně rychle. A nejsou to už žádné hračky, ale opravdu praktické pracovní nástroje. Pomohl tomu podle vědců extrémní pokrok v technologiích. Současné modely agrodronů totiž už bez větších problémů unesou i náklad kolem sta kilogramů, což znamená, že dokáží nahradit lidskou práci.
Základním faktorem, který určuje, jak práce s drony vypadá, je jejich cena. Ta se liší v závislosti nejen na ceně výrobní, ale i na clech a přepravních nákladech. Například v USA může dron přijít i na trojnásobek toho co v Číně. Tyto náklady a stále velká novost dronů znamenají, že většinu jich neprovozují sami zemědělci, ale najímají si na to menší firmy, které jim dodávají jak samotné stroje, tak i piloty.
Klíčové je, k čemu se vlastně dají tyto stroje používat. Podle studie se rozšíření stále zvětšuje. Nejvíc z nich funguje podobně jako traktory, tedy jako multifunkční stroje schopné celé řady úkolů – stačí, aby se vyměnily periferie.
Mezi běžná použití dronů na farmách patří postřik plodin, hnojení, setí semen, přeprava produktů, krmení ryb, natírání skleníků, sledování polohy a stavu hospodářských zvířat, mapování zemědělské půdy, ale také odvodnění polí a měření zdraví plodin. Díky této univerzálnosti jsou drony cenným pomocníkem při pěstování řady plodin na farmách všech velikostí.
Inovace z Asie
Analýza ale odhalila i to, jak v dronech probíhá technologický pokrok odlišně od toho, jak bývalo dříve běžné. Od začátku průmyslové revoluce platilo, že většina zemědělských technologií a inovací vznikla na „západě“, tedy v Evropě nebo USA a potom se odtamtud šířily dál. U dronů je tomu ale jinak.
Nejprve se rozšířily z východní Asie do jihovýchodní Asie, poté do Latinské Ameriky a až nakonec do Severní Ameriky a Evropy. Jejich použití v regionech s vyššími příjmy je stále výrazně omezenější než v Asii, v USA se ale tempo jejich užívání v posledních letech zrychluje.
Světovým lídrem ve výrobě a používání zemědělských dronů je v současné době i historicky Čína. V roce 2016 představila čínská společnost první model kvadrokoptéry určený speciálně pro zemědělství. V současné době je tam podle zprávy v provozu více než 250 tisíc zemědělských dronů.
Nadšení uživatelé se našli i v dalších zemích se středními příjmy. Například v roce 2023 byly drony používány na třiceti procentech zemědělské půdy v Thajsku, zatímco v roce 2019 to byla téměř nula. Hlavním účelem je v Thajsku postřikování pesticidy a rozmetání hnojiv, tedy činnosti, jež mohou být pro lidi nepříjemné nebo dokonce nebezpečné.
V USA počet zemědělských dronů registrovaných u Federálního úřadu pro letectví (FAA) vzrostl z přibližně tisícovky v lednu 2024 na zhruba pět a půl tisíce v polovině roku 2025. Podle studie jsou ale tyto údaje značně podhodnocené, protože někteří majitelé dronů se snaží vyhnout složitému registračnímu procesu. Zemědělské drony se v USA používají hlavně k postřikování plodin, jako je kukuřice a sója, zejména v oblastech, které jsou obtížně dostupné pro traktory nebo letadla na postřik plodin.
Aby farmáři ochránili úrodu před škůdci, používají pesticidy. Jenže postřiky z nádob na zádech, jak se to v Asii dlouhodobě dělá, je poměrně riziková činnost. Krátkodobě způsobuje podráždění očí nebo sliznic, dlouhodobě mohou být zdravotní dopady při pravidelném kontaktu mnohem vážnější, hlavně na mladší lidi, jak varuje například zpráva Světové zdravotnické organizace. V zemích jako Čína, Thajsko a Vietnam tedy už logicky přešly miliony drobných zemědělců od této nebezpečné a únavné práce k používání dronů.
Přechod od aplikace chemikálií pomocí zádových postřikovačů k dronům podstatně snižuje riziko přímého vystavení toxinům. Má to ale i odvrácenou stránku – zatímco lidé sprejují těmito chemikáliemi zpravidla velmi přesně, u dronů tomu tak není. Protože obvykle postřikují z výšky nejméně dvou metrů, mohou při nesprávném použití rozptýlit kapky obsahující pesticidy nebo herbicidy do sousedních farem, vodních toků, nebo dokonce na lidi.
Hrozí ztráty pracovních míst?
Drony podle autorů studie šetří zemědělcům čas a peníze. Snižují nutnost lidské práce, hlavně co se týká drobných zemědělců – tedy lidí, kteří obhospodařují méně než dva hektary půdy. Může se to zdát málo, ale právě tito lidé se starají i 85 procent farem na celém světě.
Podle autorů zprávy to je dvojsečná zbraň – sice to ohrozí tradiční nekvalifikované zaměstnání, na němž je stále závislá spousta lidí, ale současně by to mohlo na venkov přilákat více mladých (nebo jim alespoň zabránit v opouštění venkova, což je celosvětový trend) a také to nabízí příležitost pro kvalifikované piloty, z nichž mnozí jsou mladí lidé.
Ztráta práce je poměrně velkou hrozbou, varují výzkumníci. Například podle jednoho odhadu z Číny mohou drony při postřikování pesticidy pokrýt čtyři až deset hektarů zemědělské půdy za hodinu. To odpovídá práci třiceti až sta lidí, kteří provádějí postřik ručně. „Vlády možná budou muset najít způsoby, jak pomoci propuštěným pracovníkům najít nové zaměstnání,“ dodávají autoři v komentáři, který vydali na webu The Conversation.
Vědci označují drony v zemědělství za velmi perspektivní technologii, která se bude pravděpodobně dál rozšiřovat. „Drony postřikují a rozptylují hnojiva a semena rovnoměrně a efektivně, takže se méně plýtvá. Mohou také snížit škody na plodinách na poli a spotřebovávají méně energie než velké zemědělské stroje, jako jsou traktory. Kombinace těchto faktorů může zvýšit množství potravin, které lze vyprodukovat na každém hektaru půdy, a zároveň snížit množství potřebných zdrojů,“ argumentují.
Tato úvaha ale zatím není podložená rozsáhlejšími daty. Změny jsou natolik rychlé, že se ještě nepodařilo udělat kvalitnější analýzy. „Revoluce v oblasti dronů mění zemědělství rychleji než téměř jakákoli technologie před ní,“ zakončují autoři svou úvahu s tím, že se těší, až budou nějaká data dispozici – pak by se daly lépe dělat analýzy pozitiv i hrozeb.
