První munici v rámci české iniciativy by mohl Kyjev získat v červnu, uvedl Fiala

Nahrávám video

Český premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu sešel v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou a premiérem Nizozemska Markem Ruttem. Jednali například o české muniční iniciativě a o způsobech, jak posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Setkání se uskutečnilo ještě před startem dvoudenního summitu Evropské rady, který začal večer. Na programu má ve středu situaci na Ukrajině a vztahy Unie s Tureckem a Libanonem a ve čtvrtek pak zejména konkurenceschopnost Evropské unie.

Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu, shodli se všichni čtyři účastníci setkání. Stoltenberg zejména ocenil informaci, že Německo poskytne další systém Patriot. Severoatlantická aliance chce hrát větší roli v koordinaci pomoci pro Kyjev a posílit dlouhodobost svého přístupu. V pátek proběhne schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ministry obrany NATO, doplnil Stoltenberg.

„Pokud budou spojenci postaveni před otázku, zda splnit cíle způsobilosti v rámci NATO, nebo poskytnout víc pomoci Ukrajině, můj vzkaz je jasný: pošlete víc Ukrajině,“ uvedl šéf Aliance. Podle dřívějších informací Kyjev požádal o sedm baterií systému Patriot, jen evropské státy jich mají desítky. „V Evropě jich je výrazně méně než sto. Ale samozřejmě Aliance jako celek má významný počet baterií systému Patriot,“ řekl Stoltenberg.

Dánská premiérka navrhla, aby členské země poslaly Ukrajině vlastní systémy protivzdušné obrany. „Doufám, že všichni slyšeli žádost prezidenta Zelenského o systémy protivzdušné obrany.“ Kodaň už dala Kyjevu všechno své dělostřelectvo. Nevyplatí se víc, když pošleme pár našich systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu v době, kdy oni na rozdíl od nás „každodenně bojují, aby odvrátili nekončící ruské útoky“, ptá se také dánská premiérka.

Rutte zmínil, že je potřeba prověřit stav skladových zásob, aby se zjistilo, které zbraně je ještě možno Ukrajině nabídnout. „Podpora bude trvat tak dlouho a tak intenzivně, jak bude třeba,“ řekl Rutte, který by mohl na podzim vystřídat Stoltenberga v čele NATO. „Nemyslím si, že problémem jsou v tomto případě peníze. Problémem je dostat samotné systémy,“ řekl Rutte k možnému poskytnutí baterií systému Patriot.

Nahrávám video

Fiala uvedl, že první munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat již v červnu. „Ukrajina je v těžké situaci a potřebuje naši podporu více než kdy dříve,“ prohlásil český premiér. Rovněž zmínil, že díky české iniciativě se již podařilo sehnat 500 tisíc kusů dělostřelecké munice. Na téměř 200 tisíc už jsou smlouvy, dalších 300 tisíc kusů je Česko schopné velmi reálně zajistit.

České muniční iniciativy se podle Fialy účastní zhruba dvacet zejména evropských zemí a Kanada. Některé z nich už svou podporu poskytly, jiné se k tomu teprve chystají. Cílem je sehnat dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů a 122 milimetrů pro ukrajinské vojáky.

„Aktuálně to podle zpráv vypadá, že Rusko má sedm až desetkrát více střel než Ukrajina. Nedostatek dělostřelecké munice nedaleko místa bojů dopadá na všechny jednotky, včetně těch průzkumnických, které nemohou fungovat bez podpory v zádech. Vojáci se proto v posledních týdnech a měsících snaží ještě víc používat například bezpilotní letouny,“ dodal k tomu zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek.

„Je sice pozdě, ale lepší v červnu než nikdy,“ komentoval zprávu o tom, kdy má munice z české iniciativy dorazit na Ukrajinu bývalý velitel výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavol Macko. Připomenul, že Ukrajinci stále mají nějakou munici, protože jim dobíhá dřívější dodávka z Evropské unie. „Měli by to s ní vydržet do června,“ dodal.

Chystaná dodávka ve výši 500 tisíc kusů Kyjevu určitě pomůže, minimálně potřebnou dělostřeleckou munici odhadl Macko na tři tisíce kusů na den. Nová dodávka by tak měla Ukrajincům zajistit nejméně na půl roku účinný obranný boj. „To je významný posun,“ dodal. Kritizoval však, že Západ ani za dva roky nedokázal pořádně rozběhnout své vojenské produkční kapacity. Naopak Rusové dokázali přejít na válečnou výrobu a nově produkovat například klouzavé bomby.

Nahrávám video

Opozice chce o muniční iniciativě vědět více

Česká opozice má k muniční iniciativě vlády výhrady. „Máme výhrady k tomu, že k tomu nemáme bližší informace,“ řekla v Událostech, komentářích místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „My bychom si přáli, aby iniciativa byla více transparentní, abychom věděli, kolik do toho Česká republika dává,“ uvedla s tím, že by ocenila i informace o tom, kdo munici nakupuje, odkud pochází a kudy se bude na Ukrajinu dopravovat.

„Když Německo dokáže zveřejnit, kolik peněz do toho dá, nevidím důvod, proč by to nemohla udělat Česká republika,“ řekla Pokorná Jermanová. Upozornila, že například sněmovní výbory mohou jednat v utajeném režimu. „Kdyby pan premiér informace sdělil alespoň v nějaké formě a nemlžil kolem, možná by byla podpora z naší strany větší,“ doplnila.

Nahrávám video

Podle místopředsedy poslaneckého klubu STAN Ondřeje Lochmana premiér Fiala již uvedl, že se „jedná o vyšší stovky milionů, myslím, že zmiňoval 400 milionů z České republiky“. O celkové částce by se podle něj na výboru mohlo mluvit blíže, například specifikaci způsobu přepravy munice ale zcela odmítl. „Tyto informace by měly jít k těm, kteří mají prověrku, kteří se zabývají samotným přesunem,“ oponoval.

Upozornil také, že Česko se zejména snaží zjistit, kde je možné munici sehnat a za jaké částky. „Předkládáme informace naši partnerům. Oni je nakupují, rozhodují se, jakou podporu vyjádří,“ doplnil Lochman.

Česko se zapojí do německé iniciativy

Česko je připraveno být zprostředkovatelskou zemí v německé iniciativě na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Po středečním jednání s nizozemskou ministryní obrany Kajsou Ollongrenovou to na tiskové konferenci řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Praha bude podle ní očekávat, jaká forma spolupráce se od ní bude žádat.

„Jestli to bude třeba stejná forma spolupráce jako v případě muniční iniciativy, jsme připraveni být opět zprostředkovatelskou zemí,“ řekla Černochová. Na muniční iniciativě podle ní Česko dokazuje světu, že má kontakty a umí hledat a nacházet vojenský materiál potřebný pro pomoc Ukrajině.

Německo ve středu vyzvalo Evropskou unii a členské státy Severoatlantické aliance, aby co nejrychleji posílily ukrajinskou protivzdušnou obranu. Německý ministr obrany Boris Pistorius a jeho vládní kolegyně z resortu zahraničí Annalena Baerbocková oslovili s požadavkem vedle EU a NATO také třetí země a chtějí, aby se o iniciativě jednalo tento týden i při schůzce ministrů zahraničí skupiny zemí G7.

Česká a nizozemská ministryně obrany ve středu podepsaly memorandum o porozumění, kterým se Nizozemsko oficiálně připojilo k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu ve státech mimo Evropskou unii. Nizozemsko na začátku března oznámilo, že na iniciativu poskytne celkem 250 milionů eur (zhruba 6,3 miliardy korun).

Nahrávám video

Summit: Ukrajina a Blízký východ

V Bruselu začal večer mimořádný summit Evropské unie, s jehož účastníky se prostřednictvím videokonference spojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Řekl jim, že Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Připomenul například útok na město Černihiv. Podobné útoky podle ukrajinského vůdce ukazují, co nyní Ukrajinci nejvíce potřebují – protivzdušnou obranu.

Účastníci summitu se následně shodli, že je třeba napadené zemi protivzdušnou obranu urychleně poskytnout. Rovněž je podle představitelů unijních zemí důležité urychlit a zintenzivnit poskytování vojenské pomoci Kyjevu, včetně dodávek dělostřelecké munice a raket.

Unijní lídři v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „svou neochvějnou podporu Ukrajině a jejímu lidu a důrazně odsoudili pokračující letecké a raketové útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní i kritickou infrastrukturu“.

Šéfové států a vlád se zabývají i situací na Blízkém východě. Podle poslední verze návrhu závěrů schůzky jednoznačně odsoudí íránský útok na Izrael.

„Evropská rada vyzývá Írán a jeho stoupence, aby zastavili všechny útoky, a naléhavě vyzývá všechny strany, aby zachovaly maximální zdrženlivost a zdržely se jakýchkoli akcí, které by mohly zvýšit napětí v regionu,“ stojí v návrhu, který má agentura ČTK k dispozici. V dokumentu rovněž přibyla věta, že Evropská unie je připravena přijmout vůči Íránu další restriktivní opatření. Nové sankce by se měly týkat dodávek íránských bezpilotních letounů, ale také raket. O podobných sankcích se nyní zmiňuje také Washington.

Nahrávám video

Zavedení dalších restriktivních kroků vůči Íránu prosazuje řada členských států EU včetně České republiky. Sankce by se měly týkat dvou oblastí, kromě dodávek dronů a raket by se sankční režim měl zaměřit též na íránské revoluční gardy. Další podrobnosti by měli projednávat na své pondělní schůzce v Lucemburku unijní ministři zahraničí.

Ještě před začátkem jednání se evropští státníci setkali na recepci v královském paláci, kterou u příležitosti belgického předsednictví uspořádal král Phillipe. Samotný summit začal pracovní večeří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...