Zemřel pákistánský exprezident Parvíz Mušaraf. Byl klíčovým spojencem USA v tažení proti al-Káidě

Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.

Armádní generál Mušaraf se moci v Pákistánu zmocnil při vojenském převratu v roce 1999, kdy svrhl demokraticky zvoleného premiéra Naváze Šarífa. O dva roky později se formálně stal prezidentem. Byl jedním z nejdůležitějších spojenců Washingtonu po teroristických útocích z 11. září 2001. Americkým silám umožnil, aby z tajných základen v Pákistánu vysílaly ozbrojené drony a poprvé v historii Pákistánu poslal armádu do kmenových území u hranic s Afghánistánem, kde do té doby panovalo bezvládí. Vedlo to ovšem ke krvavé válce proti pákistánským povstaleckým skupinám.

Reuters uvádí, že v prvních letech jeho vlády Mušaraf sklízel v zahraničí chválu za své reformní úsilí. Prosadil legislativu na ochranu práv žen a umožnil, aby v zemi začaly vysílat soukromé zpravodajské televizní kanály. Do země proudily zahraniční investice a její ekonomika rostla tempem až 7,5 procenta ročně. Na Západě se těšil oblibě i díky svým výzvám, aby muslimové přijali životní styl „osvícené umírněnosti“, sám měl slabost pro doutníky a whisky.

Pákistánci ho nejdříve podporovali, postupně ale ztrácel jejich přízeň, když místo slibovaného přechodu k demokracii naopak posiloval své pravomoci a podle kritiků dusil politickou svobodu. Četným stoupencům islamismu také vadilo spojenectví s USA v boji proti extremistům v Afghánistánu. Teroristé ze sítě al-Káida a další radikálové se ho nejméně třikrát snažili zabít. Mušaraf na jednu stranu u tehdejšího amerického prezidenta George Bushe vyjednal peníze pro pákistánskou armádu, na druhou stanu vojenská rozvědka uzavírala dohody s al-Káidou a Talibanem a podporovala povstalce bojující proti americkým jednotkám v Afghánistánu.

Jeho rodina do Pákistánu uprchla

Mušaraf se narodil v roce 1943 v Dillí. Když se tehdejší britská Indie o čtyři roky později rozdělila na převážně hinduistickou Indii a na muslimský Pákistán, Mušarafova rodina spolu s dalšími miliony muslimů uprchla do Pákistánu.

Mušaraf také usiloval o normalizaci vztahů mezi Pákistánem a Indií a podle analytiků se za jeho vlády blížilo vyřešení vleklého konfliktu o Kašmír. Po jeho odchodu z funkce ale mírový proces mezi těmito jadernými velmocemi uvázl ve slepé uličce.

Z postu odstoupil v roce 2008, po prvních demokratických volbách po 11 letech, protože mu hrozilo odvolání. Po rezignaci odjel do exilu, ale v březnu 2013 se vrátil, aby kandidoval ve volbách. Volební komise mu kandidovat neumožnila a Mušaraf byl zatčen.

Obvinění z velezrady

Šaríf, který se znovu dostal do čela vlády v roce 2013, zahájil proti Mušarafovi stíhání za velezradu, z níž byl Mušaraf obviněn v roce 2014. Stal se tak prvním vrchním velitelem armády, který byl v Pákistánu obviněn z velezrady. Koncem roku 2019 byl odsouzen k trestu smrti. Tou dobou ale už Mušaraf žil v Dubaji. Pákistánský nejvyšší soud v lednu 2020 rozsudek smrti zrušil.

Loni v červnu Mušarafova rodina oznámila, že už je týdny v nemocnici kvůli amyloidóze, při které se v orgánech hromadí bílkovina, a že mu orgány selhávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...