Zdi domů ve Washingtonu připomínají Američany vězněné v zahraničí

Nahrávám video

Americká metropole Washington D.C. je známá svými politickými muraly – velkými legálními obrazy na stěnách domů. Poblíž rušné M Street nedaleko Georgetownské univerzity nyní poutá pozornost černobílý mural s tvářemi osmnácti Američanů vězněných v zahraničí.

Většina lidí na portrétech se usmívá. Muraly připomínají staré časy, kdy měli důvod k radosti. V realitě se jim ale podle jejich rodin úsměv na tváři objeví jen málokdy. Jsou totiž vězněni ve Venezuele, Číně, Íránu, Rusku, Sýrii nebo Rwandě. Příbuzní jsou přesvědčeni, že jejich blízcí jsou za mřížemi neoprávněně jen proto, aby cizí země získala nátlakový prostředek na americkou vládu.

„Každý případ je jedinečný. Každá země, se kterou jednáme, má svá specifika. Prokázali jsme už ale mnohokrát, že jsme schopni spolupracovat s kýmkoliv a uzavřít dohodu bez ohledu na aktuální vztahy našich států,“ prohlásil speciální vyslanec americké vlády pro záležitosti rukojmích Roger Carstens.

To je i případ v současnosti nejzmiňovanější vězněné Američanky, jejíž tvář je na zdi zvěčněna na prvním místě. Brittney Grinerová, hvězda amerického ženského basketbalu po sezoně v Americe odletěla – stejně jako mnohokrát předtím – hrát Euroligu za Jekatěrinburg. Na letišti v Moskvě ji ale v únoru zadrželi kvůli náplním do elektronických cigaret obsahujícím hašišový olej.

„Neměla jsem v úmyslu porušit jakékoliv ruské zákony,“ řekla Grinerová v červnu. Přiznání viny a omluva ale nepomohly. Dvounásobnou vítězku olympijských her před pár dny moskevský soud poslal na devět let za za mříže.

Výměna vězňů

Podle americké vlády jde o výrok krutý a nespravedlivý. V Rusku si odpykává šestnáctiletý trest ještě Paul Whelan, odsouzený za údajnou špionáž. V posledních týdnech se objevují informace, že by mohlo dojít k výměně za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, který je už deset let vězněn za napomáhání terorismu.

„Já bych asi nezveřejnil tolik o možné výměně Buta za Grinerovou a Whelana, co zveřejnila americká vláda. Někdy se to ale dělá, když se jednání nehýbou. Pak do toho prostě hodíte malou bombu a myslím, že právě o to se pokusili,“ míní bývalý americký velvyslanec při OSN Bill Richardson.

Obličeje na zdi ve washingtonské čtvrti Georgetown vznikly na objednávku organizace „Vraťme naše rodiny domů“. Její kampaň má upozornit veřejnost, že ve světě je právě vězněno minimálně čtyřiašedesát Američanů, jejichž provinění jsou zcela smyšlená nebo velmi sporná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 26 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...