Bývalý příslušník ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrej Medvěděv, který žádá o azyl v Norsku, se před soudem přiznal k účasti na rvačce před barem v Oslu a k nošení vzduchovky na veřejnosti. Medvěděv čelí obvinění, že se v únoru vzpíral zatčení. Před soudem ale násilí vůči policistovi popřel. Podle agentury Reuters by mu i v případě odsouzení mohlo být uděleno dočasné povolení k pobytu.
Šestadvacetiletý Rus v lednu vstoupil ilegálně do Norska překročením společné hranice mezi Norskem a Ruskem, která je dlouhá 198 kilometrů. Od té doby vypovídal o svém působení v bojích s ruskými jednotkami na Ukrajině. Uvedl mimo jiné, že byl na Ukrajině svědkem masových vražd a že je ochoten svědčit proti vedení Wagnerovy skupiny.
Medvěděv se přiznal k tomu, že se 22. února popral před barem v Oslu a bránil policistovi ve výkonu služby. Rovněž se přiznal k tomu, že 14. března při jiné příležitosti měl u sebe na veřejnosti vzduchovku. K násilí proti policistovi, což je nejzávažnější obvinění, kterému čelí a za které je maximální trest tři roky vězení, se nepřiznal.
„Chápe, že se ten večer neovládl, požil příliš mnoho alkoholu a vypukla rvačka s lidmi před barem,“ řekl jeho právník Brynjulf Risnes o událostech z 22. února. „Nesouhlasí s tím, že by použil násilí vůči policistovi. To bylo nedorozumění. Policisty se nikdy nedotkl.“
Policista popsal obviněného jako rozrušeného, „viditelně opilého“ a „bojovně naladěného“. Medvěděv uvedl, že se za to, co se stalo, „velmi stydí“ a že podrobnosti rvačky si nepamatuje. Projevy odporu a násilí, z nichž je obviněn, byly podle něj reflexy způsobené bolestí ze spoutání. „Neměl jsem v úmyslu nikomu ublížit,“ vypověděl. „Byla to jen přirozená fyzická reakce na bolest, kterou jsem prožíval,“ dodal. Řekl také, že si v obchodě v Oslu koupil vzduchovku na sebeobranu, protože se obává o svůj život.
Prokurátor Vegard Gjertsen požaduje pro Medvěděva trest odnětí svobody v délce 18 dní, včetně pěti dní, které již strávil ve vazbě, za násilí proti policii a podmíněný trest za zbývající trestné činy, k nimž se přiznal. Očekává se, že soud oznámí svůj verdikt nejpozději do 2. května, datum však neupřesnil.
Odsouzení nemusí znamenat vyhoštění
Pokud bude Medvěděv odsouzen, nemusí být nutně vyhoštěn z Norska. V případě, že by byl žadatel o azyl odsouzen za násilný trestný čin, imigrační úřady Reuters sdělily, že by mu i tak mohlo být uděleno dočasné povolení k pobytu. Mluvčí norského ředitelství pro přistěhovalectví se k Medvěděvovu případu odmítl vyjádřit.
Medvěděva bude nadále vyslýchat zvláštní policejní agentura Kripos, která se zabývá organizovanými, válečnými a dalšími závažnými zločiny. V současné době se Kripos podílí na snahách Mezinárodního trestního soudu vyšetřit válečné zločiny na Ukrajině, které Rusko popírá. „Chceme ho nadále vyslýchat“ jako svědka, uvedl Kripos v prohlášení pro Reuters.
Medvěděv v únoru agentuře Reuters řekl, že bojoval na Ukrajině, mimo jiné v oblasti kolem Bachmutu, který je centrem několikaměsíčních prudkých bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami, jež město téměř zničily. Reuters nemohl jeho tvrzení nezávisle ověřit.
Od svého příjezdu do skandinávské země dává Medvěděv úřadům zabrat. V lednu byl krátce zatčen za „porušení bezpečnostních předpisů v jeho okolí“, uvedl jeho právník. Začátkem března byl také krátce zadržen kvůli chybějícímu povolení k pobytu v sousedním Švédsku, kam si podle svého právníka jel koupit cigarety, které jsou levnější než v Norsku.
Nad Medvěděvem a pravdivostí jeho výpovědí, zejména nad jeho minulostí a okolnostmi útěku z Ruska, zůstává mnoho otazníků. Mnozí odborníci se domnívají, že bývalý žoldák nemohl překročit přísně střeženou hranici bez pomoci.
