Zatykač na Putina je přelomový, říká velvyslankyně. Mohlo by to zabránit dalším deportacím, míní soudkyně

Nahrávám video
Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina
Zdroj: ČT24

Mezinárodní trestní soud vydal minulý týden zatykač na ruského lídra Vladimira Putina. Podle české velvyslankyně v Nizozemsku Kateřiny Sequensové jde o odvážné rozhodnutí. Přestože soud pracuje relativně pomalu, vydání samotného zatykače je velmi omezující, upozornila. Bývalá soudkyně tribunálu v Haagu Ivana Janů se domnívá, že by to mohlo mít preventivní účinek a zabránit tak dalším přesunům dětí na ruské území. Obě byly hosty pořadu Události, komentáře.

Ministři spravedlnosti řady zemí v pondělí jednali v Londýně o trestání válečných zločinů na Ukrajině. Vyjádřili také podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, který v pátek vydal zatykač na Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou za deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Podle žalobce soudu je to vůbec poprvé, co musel přijmout podobné opatření vůči hlavě státu, který je stálým členem Rady bezpečnosti OSN. 

„Je to skvělá zpráva. Pojmenovávat věci je vždycky dobré,“ okomentovala vydání zatykače bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů. Krok by podle ní mohl zabránit páchání další trestné činnosti. „Uvidíme, jestli budou mizet další děti,“ doplnila.

„Je to velice unikátní. Má to obrovský symbolický účinek. Je to odvážné a přelomové rozhodnutí,“ domnívá se velvyslankyně Česka v Nizozemsku Kateřina Sequensová. Upozornila, že zatykač je pro Putina velmi omezující. Pokud se ruský lídr objeví na území 123 zemí zavázaných Římským statutem, měl by být zatčen a dodán k soudu do Haagu.

Podle Sequensové však jde o „běh na dlouhou trať“. Nejvyšší vojenské špičky zřejmě půjde dostat pouze po případné změně vlády v Rusku. „I tak má vydání zatykače obrovský vliv,“ řekla.

Komise vyšetřuje válečné zločiny už rok

Janů ocenila dosavadní činnost nezávislé komise, která se věnuje vyšetřování zločinů na Ukrajině. Její zpráva byla „skoro zjevením“, popsala. „Co všechno se tam už objevuje, jak se dávají procedury dohromady. Vede to velice dobře k systematické řetězově členěné odpovědnosti seshora dolů,“ uvedla.

Vyšetřovací komise se začala podle Sequensové zabývat činy na Ukrajině už zhruba před rokem. „Dávají důkazy dohromady, tak jak se (trestné činy – pozn. redakce) dějí v tuto chvíli. Soustředí se na analýzu místa činu, svědecké výpovědi a obrovské množství audio a video materiálů,“ přiblížila.

Komise pode Janů také došla k názoru, že je třeba změnit procesní pravidla. V současnosti může případy soudu dodat Rada bezpečnosti OSN, ta je ale paralyzovaná vety Ruska a Číny. Stejnou pravomoc by tak mohl mít například plenární orgán OSN, uvedla. Současné vyšetřování ale zahájil žalobce z vlastní iniciativy, podnět Rady bezpečnosti tak nebyl nutný.

Rusko v reakci stíhá soudce

Mezinárodní soud také nesoudí v nepřítomnosti obžalovaných, upozornila Janů. „Mezinárodní soudy v rámci ochrany lidských práv i potenciálních pachatelů to nedělají, to je velké zdržení. Ale normální národní soudy – u nás se může soudit v nepřítomnosti. Univerzální jurisdikce jednotlivých států je pořád ve hře. Nevidím to nijak černě,“ řekla.

Moskva v reakci na kroky zahájila stíhání členů Mezinárodního trestního soudu. „Nemyslím si, že by to mělo zkomplikovat vyšetřování, případně trestní řízení. Ale je důležité věnovat tomu pozornost,“ uvedla Sequensová.

„Musíme být na pozoru. Ne že by Putin přijel někoho ze soudců do Haagu zatknout, ale víme, jaké jsou praktiky tohoto režimu. To není jen Putin, to je celý systém, který používá různé metody,“ uvedla Janů s odkazem na otravu Sergeje Skripala ve Velké Británii. „Soudci asi dostanou ochranku,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...