Zaplavení vesnice pomohlo ubránit Kyjev. Místní se teď ale bojí, že jim mokré domy v zimě popadají

Vypuštění přehrady na řece Irpiň do obce Demydiv a jejího okolí severně od Kyjeva výrazně přispělo k obraně ukrajinského hlavního města. Po odchodu Rusů koncem března se tamní obyvatelé vrátili do svých domovů, stále se ale musí potýkat s následky zaplavení. Měsíce se snažili vysušit své sklepy, ale s klesajícími teplotami se obávají, že voda v suterénech zmrzne a zdi domů popraskají. Není to však jediný problém lidí v Demydivu. Mnoho z nich stále nemá ani zdroj pitné vody.

Na přelomu října a listopadu voda z obce ustoupila, stále ji ale obklopují rozsáhlé vodní plochy. Hráz podél východní strany Demydivu zabraňuje dalšímu zaplavení.

„Děsí mě, že by dům mohl prasknout. Byl postaven v roce 1955 a jeho základy jsou slabé. Novější domy drží dobře, ale ten můj… ne tak docela,“ přiznává obyvatel vesnice Volodymyr Artemčuk. Jeho dům se nyní nachází hned za hrází a patřil k těm, které voda zalila nejdříve. Ve sklepě voda stále stojí a před vchodovými dveřmi leží srolované hadice od čerpadel, popsali reportéři serveru Meduza.

Pro obyvatele Demydiva žijící v rodinných domech na ulicích Irpiňská, Sadová a Vasiljevova jsou největší hrozbou právě sklepy a suterény plné vody, která se zde drží už devět měsíců a nyní ohrožuje statiku budov.

Co přijde po vyhrané bitvě…

Situace v Demydivu je příběhem o tom, co přijde po vyhrané bitvě. Nikdo z obyvatel, se kterými se reportéři bavili, rozhodnutí vyhodit přehradu do povětří nekritizoval. Mnozí jsou naopak hrdí na roli, kterou jejich vesnice sehrála při obraně Kyjeva. V ukrajinských médiích dokonce tento krok Demydivu vynesl neformální titul „vesnice-hrdina“, který se obvykle používá pro města, kde došlo k významným bojům.

Více než sedm měsíců poté, co obec opustil poslední ruský voják, však mezi místními obyvateli roste frustrace z trvalých následků zaplavení. „Myslím si, že ano, muselo se to udělat, jenže teď…,“ odmlčí se Svitlana a pohlédne k vodní ploše vedle svého domu.

Málokdo z místních čekal, že se s následky tohoto rozhodnutí budou muset vyrovnávat ještě po tolika měsících. Lidé v zatopených oblastech dostali odškodné v přepočtu necelých dvanáct až třináct tisíc korun, ale někteří z nich mají pocit, že na ně úřady zapomněly.

„Do zimy už moc času nezbývá a sklepy na Irpiňské a Sadové ulici jsou plné vody, domy jsou vlhké. Topíme plynem, který je drahý, takže musíme topit i dřevem,“ říká Svitlana. „Kdyby tady žil nějaký úředník, nenechal by vodu dosáhnout takové úrovně,“ míní.

Obec Demydiv u Kyjeva zachránila před okupanty povodeň
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Voda z kohoutku v domě Olgy Lehanové zhnědla několik týdnů poté, co ukrajinská armáda okolní oblast zaplavila. „Nebylo bezpečné ji pít,“ říká Olga. Viditelně rozrušená jednasedmdesátiletá žena ukázala reportérům VOA, jak jí v březnu řeka pronikla do studny, zničila zahradu, a kde jí následně zplesnivěla kuchyně.

Devastace životního prostředí

Škody na životním prostředí způsobené devět měsíců trvající válkou s Ruskem narůstají ve stále větší části země a odborníci varují před dlouhodobými následky. Útoky Moskvy na sklady pohonných hmot uvolňují do ovzduší a podzemních vod toxiny, které ohrožují biologickou rozmanitost a zdraví obyvatel.

„Kromě bojových ztrát je válka také peklem pro zdraví lidí, a to jak fyzické, tak psychické,“ poukazuje Rick Steiner, americký ekolog, který radil libanonské vládě v otázkách životního prostředí v důsledku měsíc trvající války mezi touto zemí a Izraelem v roce 2006. Podle něj se zdravotní dopady kontaminované vody a vystavení toxinům „mohou projevit až po letech“.

Po zaplavení Demydivu obyvatelé uvedli, že se jejich voda z kohoutku zakalila, chutnala divně a po vaření zůstával na hrncích a pánvích film. Vesnice byla pod kontrolou Moskvy až do konce března, kdy se ruské jednotky stáhly poté, co se jim nepodařilo dobýt Kyjev.

Ukrajinské úřady pak začaly dovážet čerstvou vodu, ale v říjnu se porouchala cisterna a dodávky se zastavily. Obyvatelé tak museli znovu začít pít špinavou vodu. „Nemáme jinou možnost. Nemáme peníze na nákup lahví,“ řekla Iryna Stetcenková agentuře AP. Její rodina trpí průjmy, Iryna se obává o zdraví svých dvou dospívajících dětí.

Nahrávám video

Do obce se vrací život, ale chybí práce a peníze

Záplavy nezasáhly všechny obyvatele Demydiva stejně. Západně od Kyjevské ulice, hlavní silnice v obci, zůstaly domy a bytové domy nedotčeny. I fotbalové hřiště zůstalo zachované natolik, že se na něm koncem října odehrál zápas druhé divize mezi týmem z Kyjevské oblasti a týmem z Mykolajivu, města na jihu Ukrajiny, které zůstalo několik měsíců na frontové linii.

„Život je tu pořád stejný, jenom není práce a nejsou peníze,“ říká Viktor, kterému je padesát let a „pár kopějek“. Odmítl však uvést své celé jméno, protože v jeho rodné Luhanské oblasti stále žije jeho rodina pod ruskou okupací.

Zatímco Viktor mluvil s novináři, letecká siréna vyhnala hráče ze hřiště. Viktorova žena se stále obává obnovení ruské ofenzivy z Běloruska. V říjnu ji vyděsilo, když nad vesnicí směrem na Kyjev přeletěly kamikadze drony. Jejich dům zůstal záplavami nedotčen a Viktor se zatím odejít nechystá. „Pokud nebude úplně vypnuta elektřina,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...